Analýza družicových snímků ukázala prohlubující se problém se suchem

Celá Česká republika zažila jedno z nejteplejších a nejsušších letních období v historii měření. V Jihomoravském kraji byly teploty v případě měsíce srpna dokonce o 3,8 °C vyšší než je průměr let 1981-2010, zároveň byly cca o 40 % v rámci stejného období srážkově pod průměrem. Vysoké teploty společně s nedostatkem srážek mají významný dopad na lidský organismu a na okolí, ve kterém žijeme. Krajina se mění, je sucho. Detekci změn v krajině je možné analyzovat i prostřednictvím satelitních snímků.

Evropská vesmírná agentura (ESA) provozuje a řídí na oběžné dráze několik satelitů. V rámci programu Copernicus byly na oběžnou dráhu vypuštěny družice Sentinel, které v pravidelných cyklech (cca 1x 10 dní) snímkují naše území. Snímky jsou pořizovány v několika spektrálních pásech, na jejichž základě je možné analyzovat odrazivost jednotlivých druhů povrchů na Zemi. Díky této odrazivosti jsme pak schopni detekovat změny u vegetace, zastavěných ploch, vlhkosti v půdě apod.

Níže jsou snímky ze srpna 2015 a 2018 pořízené v přirozených barvách a poté zobrazeny jako moisture index (kombinace pásem NIR a SWIR), jejichž kombinací se dá detekovat obsah vody v půdě.

Již na první pohled se zdá, že zejména v jihovýchodní části Brněnska se nachází pole, která jsou suchem značně zasažena. Tuto hypotézu nám může potvrdit tzv. moisture index, tedy snímek pořízený v pásmech (NIR, SWIR), které indikují množství vody v půdě. Zjednodušeně řečeno, čím tmavší barva (modrá), tím je obsah vody ve vegetaci vyšší. Na první pohled je tedy jasné, že i při nejsušších srpnech v historii měření (2015 a 2018) je množství vody ve vegetaci v tomto roce mnohem méně.

Úbytek vlhkosti je patrný zejména v jihovýchodní části Brna a obecně tam, kde jsou otevřené plochy bez hustší vegetace. Zároveň je při podrobnějším shlédnutí snímku patrný úbytek lesních porostů, kde se objevují poměrně významné oblasti – mýtiny, které vznikly vykácením části lesa, a to zejména v důsledku působení kůrovce.

Právě vegetace představuje poměrně efektivní “obranu” města proti oteplování klimatu (obecně proti klimatické změně) a zejména v letních měsících dokáže efektivně ochladit městskou zástavbu. Vegetační pokryv je velmi proměnlivý v průběhu roku. V mapové aplikaci je zobrazen vegetační pokryv prostřednictvím tzv. EVI indexu (Enhanced vegetation index), který se právě používá pro monitoring vegetace. EVI index nabývá hodnot od  -1 do +1, přičemž vegetace má hodnoty od 0,2 a výše, v závislosti od hustoty (množství biomasy). Nízké hodnoty má zástavba, holá půda či voda (v aplikaci růžový odstín). Aplikace vznikla ve spolupráci s firmou Worldfromspace.

V dolní liště můžete přepínat mezi jednotlivými měsíci, nahoře můžete přepnout do módy ZSJ, kde je vegetace (EVI index) rozpočítána do Základních sídelních jednotek

Zdroje dat:

Sentinel-Hub

projekt Copernicus

Worldfromspace