Data dle tagu: lidé

Number of records found: 26

  • Cílem opakovaného sociologického výzkumu „Dělba přepravní práce“ je získávání údajů o podílu jednotlivých druhů dopravy na celkovém výkonu dělby přepravní práce. Dlouhodobé sledování rozdělení počtu přepravených cestujících jednotlivými druhy dopravy může přispět ke sledování úspěšnosti zaváděných opatření. Předmětem této datové sady je třetí vlna výzkumu z roku 2014. Výzkum realizuje Odbor dopravy MMB.
  • Cílem opakovaného sociologického výzkumu „Dělba přepravní práce“ je získávání údajů o podílu jednotlivých druhů dopravy na celkovém výkonu dělby přepravní práce. Dlouhodobé sledování rozdělení počtu přepravených cestujících jednotlivými druhy dopravy může přispět ke sledování úspěšnosti zaváděných opatření. Předmětem této datové sady je druhá vlna výzkumu z roku 2012. Výzkum realizuje Odbor dopravy MMB.
  • Program rozvoje cestovního ruchu města Brna 2016-2020 definuje hlavní cíl města Brna v oblasti turistiky v podobě zvýšení návštěvnosti města celkově o 25 % z toho o 20 % u domácí a o 30 % u zahraniční klientely ke konci období programu. Cílem výzkumu Analýza turistické poptávky města Brna je získat detailnější informace o struktuře návštěvníků města Brna a nastavit pravidelný monitoring vybraných cílových skupin. Výzkum v roce 2018 tak navazuje v obdobném designu na sběr dat, který proběhl v září a říjnu roku 2017. Hlavním cílem průzkumu Analýza turistické poptávky města Brna je přesně a podrobně analyzovat turistickou návštěvnost města Brna, především z hlediska skladby návštěvníků, zdrojových regionů a zemí, důvodů návštěvy, způsobu dopravy a trávení volného času, jakož i prověření spokojenosti návštěvníků s nabídkou a infrastrukturou cestovního ruchu, s vybavením města, kvalitou poskytovaných služeb, a také zjištění míry loajality návštěvníků prostřednictvím Net Promoter Score a jejich ochoty město v budoucnu opět navštívit. Výzkum proběhl v létě 2018 na vzorku 1507 respondentů.
  • Brno pořizuje Analýzu turistické poptávky města Brna opakovaně. Hlavním cílem průzkumu je přesně a podrobně analyzovat turistickou návštěvnost města Brna, především z hlediska skladby návštěvníků, zdrojových regionů a zemí, důvodů návštěvy, způsobu dopravy a trávení volného času. Dále se výzkum zaměřuje na zjištění spokojenosti s nabídkou a infrastrukturou cestovního ruchu, s vybavením města, i kvalitou poskytovaných služeb. Výzkum vyhodnocuje i zájem návštěvníků město v budoucnu opět navštívit a zjišťuje informace o dalších aspektech, které se ovlivňují zájem o návštěvu města. První vlna výzkumu, která je předmětem této datové sady, proběhla v roce 2017. Druhá vlna výzkumu se uskutečnila v roce 2018.
  • Reprezentativní sociologický průzkum na cílové populaci dospělých osob ve věku 18 a více let ČR je opakované, tzv. omnibusové šetření, jehož cílem je postihnout obraz města Brna v očích obyvatel ČR (tzv. vnější image). První vlna se uskutečnila v roce 2009, druhá vlna v roce 2013, která je předmětem této datové sady, a třetí vlna v roce 2017. Hlavní výzkumné okruhy jsou: 1. Identifikace intenzity znalosti města Brna v dospělé populaci ČR, 2. Zjištění úrovně sympatií k městu Brnu, 3. Analýza image města Brna. 4. Analýza asociací obyvatel ČR s městem Brnem. Výzkum byl realizován jako terénní dotazníkové šetření na reprezentativním vzorku české populace ve věku 18 a více let. Sběr byl realizován na základě kvótního výběru. Stanovenými kvótními znaky byly pohlaví, věk, nejvyšší dosažené vzdělání, velikost sídla a kraj bydliště respondenta. Velikost výběrového souboru: N = 1022. Způsob výběru vzorku: kvótní výběr (dle kvót ČSÚ 2010). Termín sběru dat: 8. - 14. října 2013. Nástroj sběru dat - dotazník, doba vyplnění: průměrně 13 minut, metodika sběru dat: CAPI – osobní dotazování F2F vyškolených tazatelů s elektronickým dotazníkem.
  • Reprezentativní sociologický průzkum na cílové populaci dospělých osob ve věku 18 a více let ČR je opakované, tzv. omnibusové šetření, jehož cílem je postihnout obraz města Brna v očích obyvatel ČR (tzv. vnější image). První vlna, která je předmětem této datové sady, se uskutečnila v roce 2009, druhá vlna v roce 2013 a třetí vlna v roce 2017. Hlavní výzkumné okruhy jsou: 1. Identifikace intenzity znalosti města Brna v dospělé populaci ČR, 2. Zjištění úrovně sympatií k městu Brnu, 3. Analýza image města Brna. 4. Analýza asociací obyvatel ČR s městem Brnem. Výzkum byl realizován jako terénní dotazníkové šetření na reprezentativním vzorku české populace ve věku 18 a více let. Sběr byl realizován na základě kvótního výběru. Stanovenými kvótními znaky byly pohlaví, věk, nejvyšší dosažené vzdělání, velikost sídla a kraj bydliště respondenta. Velikost výběrového souboru: N = 1002.
  • Dlouhodobý výzkum sídlišť představuje unikátní sérii tří výzkumů brněnských sídlišť, které jsou od 80. let zpracovávány pro Magistrát města Brna. Výzkum si kladl za cíl přinášet opakovaně odpovědi na otázku, jak se mění brněnská sídliště a jejich obyvatelé. I když metodologie výzkumného šetření v roce 2011 není zcela identická jako u předchozích dvou vln (výzkum reflektoval nová témata, která souvisí s dnešní dobou), i tak se nabízí unikátní možnost srovnání vývoje životních podmínek a jejich hodnocení za posledních více než 20 let, a to i v kontextu národním a mezinárodním. Cílem třetí vlny výzkumu, která je předmětem publikované datové sady, bylo podat celistvý obraz o vybraných lokalitách, názorech i postojích jejich obyvatel a odpovědět na výzkumné otázky jako např. kdo jsou obyvatelé vybraných brněnských sídlišť a jaké je jejich vnímání kvality života v těchto lokalitách; jak jsou obyvatelé těchto sídlišť spokojeni s bytem, domem a sídlištěm; do jaké míry se obyvatelé sídlišť zapojují do života lokální komunity nebo jaká je jejich tendence ke stěhování. 1. etapa šetření (1988) – sídliště Kohoutovice, Bystrc II, Bohunice, Vinohrady. 2. etapa šetření (1995) – Kohoutovice, Bystrc II, Bohunice, Vinohrady, Kamenný Vrch. 3. etapa šetření (2011) – Vinohrady, Bohunice, Bystrc II, Kamenný Vrch, Lesná, Kamechy.
  • Reprezentativní sociologický průzkum na cílové populaci dospělých osob ve věku 18 a více let ČR je opakované, tzv. omnibusové šetření, jehož cílem je postihnout obraz města Brna v očích obyvatel ČR (tzv. vnější image). První vlna se uskutečnila v roce 2009, druhá vlna v roce 2013 a třetí vlna, která je předmětem této datové sady, v roce 2017. Hlavní výzkumné okruhy jsou: 1. Identifikace intenzity znalosti města Brna v dospělé populaci ČR, 2. Zjištění úrovně sympatií k městu Brnu, 3. Analýza image města Brna. 4. Analýza asociací obyvatel ČR s městem Brnem. Výzkum byl realizován jako terénní dotazníkové šetření na reprezentativním vzorku české populace ve věku 18 a více let. Sběr byl realizován na základě kvótního výběru. Stanovenými kvótními znaky byly pohlaví, věk, nejvyšší dosažené vzdělání, velikost sídla a kraj bydliště respondenta. • Populace: populace ČR ve věku 18 a více let • Výběr respondenta: kvótní výběr (viz výše) • Metoda: CAPI standardizované F2F rozhovory tazatelů agentury FOCUS s respondenty za pomocí elektronického dotazníku, rozhovory probíhaly v domácnostech respondentů • Nástroj sběru dat: dotazník obsahující uzavřené i otevřené otázky • Termín sběru dat: 11. - 24. května 2017 • Velikost výběrového souboru: 1013 dotazníků • Doba vyplnění: průměrně 14 minut.
  • Reprezentativní sociologický výzkum „Jaké chcete Brno?“, provedený na přelomu roku 2016 a 2017 si kladl za cíl zjistit, které aspekty kvality života jsou pro obyvatele Brna důležité a do jaké míry a ve kterých oblastech je potřeba usilovat o změnu či rozvoj. Výsledky průzkumu byly použity jako jeden z podkladů při tvorbě nové vize a strategie města #brno2050 s časovým horizontem do roku 2050. Výzkum se skládal ze dvou částí: z přípravného kvalitativního šetření a následného rozsáhlého reprezentativního kvantitativního výzkumu na 1230 obyvatelích Brna ve věku 15 a více let. Zahrnuti byli jak lidé s trvalým bydlištěm v Brně, tak i ti, kdo zde trvalé bydliště nemají, ale v Brně žijí.
  • Reprezentativní sociologický výzkum „Charakter města Brna v postojích jeho obyvatel“ se zabývá hodnocením kvality života v Brně – sleduje hodnocení různorodých aspektů kvality života samotnými obyvateli města. S jeho pomocí opakovaně měříme, jak jsou lidé spokojeni s vytipovanými faktory (např. oblast bydlení, pracovních příležitostí, vzdělávání, bezpečnosti, zdravotní a sociální péče, volného času, čistoty města apod.)., tj. jedná se o zpětnou vazbu od „uživatelů“ města, nikoliv o „tvrdá“ data. První výzkum proběhl v roce 2009, druhý (který je předmětem této datové sady) v roce 2013 a třetí vlna (která je předmětem této datové sady) byla uskutečněna na jaře 2017. Výběr vzorku respondentů je stanoven na základě metody kvótního výběru. Kvótními znaky jsou věkové kategorie, pohlaví a městské části. Zahrnuti byli jak lidé s trvalým bydlištěm v Brně, tak i ti, kdo zde trvalé bydliště nemají, ale žijí v Brně. Výběrový soubor je stanoven v rozsahu 1 000 respondentů.
  • Reprezentativní sociologický výzkum „Charakter města Brna v postojích jeho obyvatel“ se zabývá hodnocením kvality života v Brně – sleduje hodnocení různorodých aspektů kvality života samotnými obyvateli města. S jeho pomocí opakovaně měříme, jak jsou lidé spokojeni s vytipovanými faktory (např. oblast bydlení, pracovních příležitostí, vzdělávání, bezpečnosti, zdravotní a sociální péče, volného času, čistoty města apod.)., tj. jedná se o zpětnou vazbu od „uživatelů“ města, nikoliv o „tvrdá“ data. První výzkum proběhl v roce 2009, druhý (který je předmětem této datové sady) v roce 2013 a třetí vlna byla uskutečněna na jaře 2017. Výběr vzorku respondentů je stanoven na základě metody kvótního výběru. Kvótními znaky jsou věkové kategorie, pohlaví a městské části. Zahrnuti byli jak lidé s trvalým bydlištěm v Brně, tak i ti, kdo zde trvalé bydliště nemají, ale žijí v Brně. Výběrový soubor je stanoven v rozsahu 1 000 respondentů.
  • Cílem tohoto kvantitativního sociologického výzkumu provedeného na přelomu let 2016 a 2017 bylo zjistit, jaké je dopravní chování obyvatel Brna a Brněnské metropolitní oblasti, tedy jak se lidé během týdne a o víkendu přepravují, jaké jsou účely jejich cest a jak jsou spokojeni s podmínkami pro jednotlivé způsoby přepravy. Výzkum se zajímal i o to, co by se muselo či mělo případně změnit, aby se lidé začali přepravovat jinak. Pro získání reprezentativních odpovědí bylo vybráno celkem 2 436 respondentů starších 15 let, z toho 1 301 z Brna (53 %), 1 135 z ostatních obcí BMO (47 %). Výběrový soubor byl reprezentativní z hlediska pohlaví, věku a městské části (v případě Brna) nebo velikosti obce. Pro výběr respondentů byl použit vícestupňový stratifikovaný náhodný výběr, tj. byly náhodně zvoleny výchozí body dotazování v celé BMO, v jejich rámci proběhl náhodný výběr adres, domácností a konkrétních respondentů. Průzkum byl prováděn standardizovaným dotazníkem, jehož součástí byl i cestovní deník – arch pro záznam cest respondentů ve dvou rozhodných dnech (jednom pracovním a jednom víkendovém dni).
  • Reprezentativní sociologický výzkum „Charakter města Brna v postojích jeho obyvatel“ se zabývá hodnocením kvality života v Brně – sleduje hodnocení různorodých aspektů kvality života samotnými obyvateli města. S jeho pomocí opakovaně měříme, jak jsou lidé spokojeni s vytipovanými faktory (např. oblast bydlení, pracovních příležitostí, vzdělávání, bezpečnosti, zdravotní a sociální péče, volného času, čistoty města apod.)., tj. jedná se o zpětnou vazbu od „uživatelů“ města, nikoliv o „tvrdá“ data. První výzkum (který je předmětem této datové sady) proběhl v roce 2009, druhý v roce 2013 a třetí vlna byla uskutečněna na jaře 2017. Výběr vzorku respondentů je stanoven na základě metody kvótního výběru. Kvótními znaky jsou věkové kategorie, pohlaví a městské části. Zahrnuti byli jak lidé s trvalým bydlištěm v Brně, tak i ti, kdo zde trvalé bydliště nemají, ale žijí v Brně. Výběrový soubor je stanoven v rozsahu 1 000 respondentů.
  • V roce 2011 se Brno zapojilo do mezinárodního projektu HELPS, jehož cílem bylo podpořit rozvoj inovativních forem bydlení a péče o cílové skupiny osob (zejména pro starší, zranitelné a jinak znevýhodněné osoby). Vedoucím partnerem projektu byl italský tým z Florencie (FVG Region – Area Welfare di Comunità/Region Friuli Venezia Giulia), projektovým partnerem za Českou republiku byl Sociologický ústav Akademie věd, oddělení Socioekonomie bydlení pod vedením Martina Luxe, který byl zodpovědný za výzkumnou část projektu po odborné stránce. Statutární město Brno bylo asociovaným partnerem a díky zapojení Kanceláře strategie města a Odboru sociální péče MMB se odborníci z magistrátu aktivně podíleli na směřování projektu a poskytnutí klíčových zkušeností a informací z dosavadní praxe. Projekt HELPS skončil v závěru roku 2014. V případě české části projektu bylo úkolem definovat modelový příklad sociálního a cenově dostupného bydlení pro seniory, např. formou sdíleného bydlení seniorů. Tato v zahraničí poměrně běžná forma nájemního bydlení byla v danou dobu v českém kontextu zatím nevyzkoušená. Účast města Brna v projektu HELPS byla proto zásadní pro nastavení vhodné formy sdíleného seniorského bydlení. Očekávaným přínosem účasti v projektu bylo především získání relevantních informací o kvalitě bydlení brněnských seniorů a jejich preferencích v oblasti bydlení, které byly získány prostřednictvím sociologického výzkumu Bytová situace a preference bydlení brněnské populace 65+ let. Tyto informace společně s inspirací i sdílenými zkušenostmi zahraničních projektových partnerů ze střední Evropy se staly podkladem pro vznik závěrečného dokumentu projektu: Místní akční plán projektu HELPS - pilotní projekt sdíleného seniorského bydlení v Brně. V konečném důsledku tak byl cíl projektu splněn – byly nasbírány relevantní informace a zkušenosti důležité pro konkrétní pilotní realizaci sdíleného seniorského bydlení v Brně. V případě jeho úspěšného vzniku a provozování tak mohlo dojít k prosazení této specifické formy bydlení v Brně i v dalších obcích ČR. První sdílený seniorský byt začal v Brně fungovat od konce roku 2016 v bytovém domě v centru města. Jednalo se o novou bytovou jednotku o rozloze cca 405 m2, která byla vybudována z nebytových prostor. V bytě pro maximálně 11 osob se nachází celkem 9 pokojů, společné prostory a sociální zařízení. Společné obytné části obsahují velký obytný prostor s televizním koutem, jídelnou a dostatečně kapacitní kuchyňskou sestavou, další společný prostor je řešen jako klidová místnost pro čtení a další obdobné aktivity. V jednotce sdíleného bydlení jsou dále prostory zázemí – skladové prostory na věci nájemníků, spížní prostory pro jednotlivé nájemníky, společná prádelna a místnost pro pečovatelskou službu. Na základě této úspěšné praxe už vznikly v Brně další sdílené seniorské byty.
  • Indikátor sleduje vývoj počtu obyvatel na území obce/okresu Brno-město v ročním horizontu (vždy k 31. 12. daného roku). Počet obyvatel města Brna se od šedesátých let 20. století zvyšoval, v převážné míře zásluhou migrace zejména z ostatních okresů Jihomoravského kraje. Nejvyšší počet obyvatel – 392 507 osob, mělo Brno v roce 1990 (k 31. 12.). Zlom nastal koncem roku 1993, kdy celkový počet obyvatel města Brna začal pomalu klesat. Na nejnižší počet obyvatel se město dostalo na konci roku 2006, kdy mělo 366 680 obyvatel. Od roku 2007 docházelo k mírnému nárůstu počtu obyvatel. Výrazný nárůst obyvatel v roce 2011 oproti roku 2010 byl dán mj. i novým přepočtem obyvatel vzešlým ze Sčítání lidu, domů a bytů, které se uskutečnilo v roce 2011 (SLDB 2011). Po roce 2011 počet obyvatel mírně klesá. K 31. prosinci roku 2017 mělo Brno-město celkem 379 527 obyvatel s trvalým pobytem. Český statistický úřad
  • Věková pyramida představuje grafické znázornění věkové struktury obyvatelstva daného regionu. Znázorňuje počet mužů a žen v daném věku, v daném okamžiku a na vymezeném území. Věková struktura je velmi důležitý nástroj při určování sociální politiky v daném místě, jelikož se z ní dají vyčíst potenciální problémy, kterým by mohlo město čelit. Věková struktura města Brna je velmi obdobná s ostatními velkými městy. Nejpočetnější skupinou (kohortou) jsou lidé ve věku 35-44 let, tedy tzv. Husákovy děti, jež byly součástí velkého populačního boomu v 70 a 80. letech 20. století. Další významnou skupinou jsou lidé ve věku 60-69 let, tedy lidé, kteří se narodili krátce po válce. Věková struktura je regresního typu – tzn., že začíná převažovat složka populace v postproduktivním typu. Český statistický úřad
  • V rámci ukazatelů Počet podporovaných sociálních bytů a Počet startovacích bytů je sledováno, nakolik se daří naplňovat cíle vytyčené ve Strategii bydlení (2009). Zastupitelstvo města Brna schválilo v roce 2010 Pravidla pronájmu bytů v domech v majetku města Brna a podmínky zajišťování bytové náhrady a v jejich rámci byl schválen Statut sociálního bytu a Statut startovacího bytu. O určení bytu jako sociálního rozhoduje Rada města Brna. Žadatel o sociální byt musí splňovat obecné podmínky pro podání žádosti o byt a dále musí dosáhnout určitého příjmového maxima. Nájemní smlouvu lze uzavřít na 2 roky s možností dalšího prodlužování vždy na 2 roky. O výběru konkrétního nájemce bytu se rozhoduje losováním. Startovacím bytem je byt v majetku města Brna nesvěřeného městské části, který byl rekonstruován či vybudován po 1. 1. 2010 a je určen pro bydlení maximálně 4členných rodin, u nichž je předpoklad, že budou schopny nejpozději do 5 let od pronájmu startovacího bytu si zajistit jiné bydlení. Žadatel o startovací byt musí splňovat obecné podmínky pro podání žádosti o byt a dále musí dosáhnout určitého příjmového minima a nepřesáhnout příjmové maximum. Brno vnímá problematiku bytové politiky a sociální péče zodpovědně a snaží se naplnit cíle dané obecně nejen ve Strategii pro Brno, ale konkrétně zejména ve Strategii bydlení a již čtvrtém Komunitním plánu sociálních služeb města Brna. Cílem je nabídnout vhodné typy bydlení a služeb, jak pro starší a jakkoliv znevýhodněné či handicapované občany, tak i pro mladé rodiny. Podporované sociální a startovací byty znamenají pro Brno – a to i v celorepublikovém měřítku – inovativní politiku, jejíž naplňování je velkou výzvou. V roce 2011 se podařilo vyčlenit v Brně vhodné bytové jednotky a město tak mohlo v roce 2012 poprvé nabídnout zájemcům 10 podporovaných sociálních bytů, v roce 2016 město provozovalo celkem 76 těchto bytů. Po počátečních obtížích se podařilo uvést v život i myšlenku startovacích bytů – od roku 2013 město provozovalo 44 těchto bytů, v roce 2016 se jednalo o 58 bytů. Bytový odbor MMB, Odbor sociální péče MMB
  • Počet lůžek v zařízeních sociální péče pro seniory: Jedná se počty lůžek v Domovech pro seniory, kde se poskytují dlouhodobé pobytové služby seniorům, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby. Služba obsahuje pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy, poskytnutí ubytování, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, aktivizační činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje za úplatu. Měnící se demografická a sociální struktura obyvatelstva ukazuje nezbytnost rozvoje nabídky sociální a sociálně-zdravotní péče pro obyvatele v postproduktivním věku (65 a více let). Kapacity pobytových zařízení pro seniory se postupně přesouvají z domovů pro seniory do domovů se zvláštním režimem (nárůst počtu klientů s demencí apod.) – viz výše. Proto jsou v Brně v souladu se současnými trendy rozvíjeny veškeré formy péče, tedy nejen pobytové (institucionální), ale i terénní a ambulantní. Pobytové formy však zůstávají v souvislosti se zvyšujícím se podílem seniorské složky v populaci města nadále velkou prioritou. Cílem je snižovat deficit mezi poptávkou a nabídkou umístění v zařízeních sociální péče pro seniory, a to nejen pomocí uspokojivé kapacity lůžek, ale právě i rozvíjením širokého spektra služeb, jež umožňují péči o osoby ve vyšším věku přímo v jejich domovech. Tímto je umožněno setrvání seniorů v jejich přirozeném prostředí, což odpovídá soudobému trendu deinstitucionalizace sociální péče. Bytový odbor MMB, Odbor sociální péče MMB