Data dle tagu: doprava

Number of records found: 15

  • Cykloopatření v Brně v roce 2019.
  • Datová sada od mobilního operátora obsahuje informace o počtu přítomného obyvatelstva v administrativní jednotce (ZSJ-základní sídelní jednotka). Dataset obsahuje Kód ZSJ, den v týdnu (weekend, workday), čas (hour) a počet přítomného ob. (users). Sběr dat byl proveden pomocí signalizační sítě mobilního operátora a byl měřen v září a říjnu roku 2016, na základě čehož se pak stanovily průměrný pracovní a víkendový den.
  • Ukazatele vývoje dopravy mohou zachycovat jak vývoj vozového parku, tak vývoj objemu dopravy. Velikost vozového parku vyjadřují ukazatele motorizace a automobilizace. Stupeň automobilizace udává počet osobních automobilů v území na tisíc obyvatel. Stupeň motorizace pak odpovídá počet motorových vozidel na 1 000 obyvatel. Logicky je tedy toto číslo vyšší. Do roku 2008 se počet motorových vozidel registrovaných na území města Brna výrazně zvyšoval, poté následoval růst pozvolný. V roce 2013, po zavedení nového registru vozidel, došlo k administrativnímu snížení absolutního počtu dopravních prostředků. Období mezi lety 2014 a 2017 znamenalo opětný pozvolný nárůst registrovaných vozidel. Koncem roku 2017 připadal osobní automobil na 2 obyvatele a motorové vozidlo na 1,6 obyvatele. Tato hodnota zcela neodpovídá reálné skutečnosti stupně automobilizace ve městě Brně, neboť v celkovém počtu nejsou započítána firemní vozidla, která jsou evidována v jiných krajích a provozována na území města Brna. Jedná se hlavně o vozidla pražských firem, která jsou evidována v Praze. Ročenka dopravy BKOM
  • Základní data byla získána z webových stránek brněnského letiště. Tato data byla dále analyzována (rozdělení na pravidelné a charterové lety) a metodologicky zkonzultována se zaměstnanci provozního oddělení Letiště Brno. Co se týče nákladní přepravy, na letišti funguje pravidelně pouze jedna CARGO linka o konstantní kapacitě a intervalech letu. Pouze v „předkrizových“ letech 2008 a 2009 byla tato linka doplněna dalšími nepravidelnými CARGO spoji, které však byly v následných letech omezeny. Webové stránky společnosti Letiště Brno: http://www.airport-brno.cz/
  • Základní data byla získána z webových stránek brněnského letiště. Tato data byla dále analyzována (rozdělení na pravidelné a charterové lety) a metodologicky zkonzultována se zaměstnanci provozního oddělení Letiště Brno. Brněnské letiště se profiluje jako regionální letiště se spádovou oblastí přesahující hranici Jihomoravského kraje. Od roku 2015 byly zahájeny pravidelné lety z Brna do Mnichova. Z dalších pravidelných linek zůstalo zachováno pouze spojení do Londýna (Luton). Díky lince operované BMI regional společně s Lufthansou došlo k napojení na významné uzlové evropské letiště. Studie potvrzují, že ve spádové oblasti brněnského letiště existuje potenciál pro rozvoj tradičního síťového létání z/do Brna kvantifikovaný neuspokojenou poptávkou po leteckém spojení (především ze strany firem působících ve spádové oblasti). Webové stránky společnosti Letiště Brno: http://www.airport-brno.cz/
  • Základní data byla získána z webových stránek brněnského letiště. Tato data byla dále analyzována (rozdělení na pravidelné a charterové lety) a metodologicky zkonzultována se zaměstnanci provozního oddělení Letiště Brno. V roce 2011 letiště Brno odbavilo nejvíce cestujících ve své historii, v následujících letech tento počet opět klesal. Necelá polovina odbavených cestujících cestuje na pravidelných linkách, což je ve vztahu k provozu letiště jednoznačně pozitivní informace, protože v předešlých letech vždy převažovali cestující na sezónních charterových linkách provozovaných především v letních měsících. Webové stránky společnosti Letiště Brno: http://www.airport-brno.cz/
  • Údaje pochází ze statistik Koordinátora Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (KORDIS JMK), přičemž se jedná o veličinu, která je konstruována na základě počtu a druhu prodaných jízdních dokladů. Počet přepravených cestujících (resp. jízd) v rámci IDS i DPMB se až do roku 2011 neustále zvyšoval, což bylo dáno zejména intenzivním rozšiřováním sítě IDS JMK. V současnosti je již pokrytý celý Jihomoravský kraj. I z tohoto důvodu jsou celkové počty cestujících v posledních třech letech stabilní a již nerostou jako v minulosti. K tomuto pozitivnímu výsledku přispívá i skutečnost, že Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje patří mezi nejrozvinutější v rámci středoevropského prostoru a je inspirativní i pro zahraničí. Do budoucna je žádoucí, aby zůstal zachován podíl počtu obcí Jihomoravského kraje obsluhovaných IDS JMK, který je v současné době stoprocentní. Zároveň je nutné, aby byl kladen důraz na zlepšení kvality komfortu a spolehlivosti veřejné hromadné dopravy. Podporovat je třeba také rozšíření působnosti systému ve vazbě i na okolní kraje či zahraničí (Rakousko, Slovensko). KORDIS JMK, a.s. (www.idsjmk.cz)
  • Indikátor sleduje intenzitu automobilové dopravy na úsecích velkého městského okruhu. Na úsecích Velkého městského okruhu – VMO (silnice č. 42) nebyl zaznamenán nárůst, ale naopak mírný pokles. Mezi důvody této stagnace lze zařadit změnu metodiky měření a časté objížďky způsobené výstavbou nových úseků VMO. Celostátní sčítání dopravy
  • Indikátor sleduje intenzitu automobilové dopravy na sledovaných dálnicích které procházejí územím Brna. Podle očekávání intenzita dopravy s časem narůstá, a to zejména díky zvýšení počtu automobilů na 1 obyvatele a také růstem tranzitní, mezinárodní dopravy. Tento jev je patrný zejména na dálničních úsecích. Celostátní sčítání dopravy
  • Indikátor sleduje intenzitu automobilové dopravy na sledovaných silnicích komunikační sítě města. Na úsecích silnice č. 43 byly zaznamenány podobné hodnoty jako v roce 2005. Kvůli rekonstrukci R52 v roce 2010 jsou získané hodnoty u této silnice zkreslené. Celostátní sčítání dopravy
  • Indikátor sleduje intenzitu automobilové dopravy na sledovaných dálnicích a silnicích komunikační sítě města. Udává vzestup celkových cestovních časů v porovnání s normální situací (bez dopravních zácp). Data pocházejí z TomTom Traffic Index, detailní výroční zprávy o úrovni dopravní kongesce (tj. dopravních zácp) ve městech po celém světě. Dopravní zácpy jsou jevem vyskytujícím se všech velkých městech, přičemž jedním z možných ukazatelů pro analýzu jejich míry je komparace cestovních časů. V roce 2016se prodloužila cestovní doba v porovnání se situací bez kongescí v průměru o 25procentních bodů. Nejzávažnější situace v Brně nastává v době večerní špičky zejména ve čtvrtky a pátky (52%), celkový průměr za týden je však 41%. V ranních hodinách je situace o něco lepší, ale i zde celkové cestovní časy vzrostou o více než 40 procentních bodů. TomTom – https://www.tomtom.com/cs_cz/trafficindex/city/BRN
  • Existují data, která byla jednorázově publikována při tvorbě generelu cyklodopravy v roce 2010. Dále aktuální stav cykloopatření sleduje sdružení Brno na kole a údaje zanáší do mapového podkladu – http://www.brnonakole.cz/cyklomapa-brna/. Sledování délky cyklostezek je potom možné nalézt v publikaci Brno v číslech (Odbor dopravy MMB). Tento zdroj byl vybrán jako primární, protože je u něj na rozdíl od dvou předešlých zajištěna periodicita měření. Lze konstatovat, že délka cyklostezek v Brně každoročně roste. Tempo růstu však není vysoké, zejména vzhledem k majetkovým problémům při stavbách a také kvůli vysoké finanční náročnosti investic. Z tohoto důvodu v součastnosti roste zejména počet cykloopatření v hlavním dopravním prostoru, jež jsou do města vhodná a také nejsou tolik ekonomicky náročná. Brno v číslech
  • Indikátor zjišťuje podíl jednotlivých druhů přepravy cestujících (obyvatel Brna) na celkovém výkonu dělby přepravní práce. Jedná se o proměnnou získávanou pomocí opakujících se sociologických šetření. Sběr dat pro potřeby zjišťování podílů přepravní práce ve městě Brně byl realizován již čtyřikrát – v létě roku 2010, 2012, v zimě roku 2014 a na podzim a v zimě na přelomu roku 2016 a 2017. Cílovou populací jsou obyvatelé Brna. Počet respondentů v jednotlivých letech (N): N = 1020 (2010), N = 1044 (2012), N = 1033 (2014), N = 1301 (2017). Poslední výzkum realizovaný na podzim a v zimě (2016/2017) byl prováděn odlišnou metodologií, než předchozí výzkumy. Důraz byl směřován na přesnější zachycení průběhu cest, vzhledem k této přesnější metodice se prokázal významnější podíl pěší dopravy na dělbě přepravní práce. Zjištění v tabulce naznačují, že nejvíce osob při každodenní přepravě např. za zaměstnáním či studiem volí za způsob dopravy veřejnou hromadnou dopravu – jedná se o dvě pětiny dotázaných (v roce 2010 to byly téměř dvě třetiny dotázaných). Automobilem či na motocyklu (IAD) denně cestují téměř dvě pětiny respondentů (v roce 2010 to byla necelá čtvrtina dotázaných). Pozitivum lze spatřovat v tom, že se růst podílu IAD v posledních letech stagnuje. Z hlediska porovnávání všech výzkumů v čase je důležité zmínit, že poslední výzkum realizovaný na podzim a v zimě (2016/2017) byl prováděn odlišnou metodologií, než předchozí výzkumy. Důraz byl směřován na přesnější zachycení průběhu cest, vzhledem k této přesnější metodice se prokázal významnější podíl pěší dopravy na dělbě přepravní práce – pěšky se přepravuje téměř jedna pětina respondentů. Odbor dopravy MMB
  • READ FIRST V datasetu je možné nalézt všechny uskutečněné cesty obyvatel na území města Brna dle výchozí parametrizace (viz níže) po dobu 1 referenčního týdne. Aby byl pohyb zaznamenán, musel dotyčný strávit v daném místě alespoň 1 hodinu - nejsou tedy zaznamenány pohyby, kdy dotyčný strávil v daném místě menší dobu. V datasetu jsou zaznamenány začátky a konce cest. Nejnižší čas je jedna a nejvyšší 22. Časy 0 a 23 se v matici cesty nevyskytují - je tomu tak z toho důvodu, že minimální doba pobytu je nastavena na 60 minut a tudíž, aby začala cesta, musí mobil být nejdříve vygenerováno místo pobytu. Výpočet úvodních míst pobytu začíná pro daný den v 0:00 a výpočet posledních míst pobytu je ukončen k 23:59. Matice uskutečněných cest nabývá následujících maximálních rozsahů možných zdrojů a cílů: 1. Území města Brna – úroveň katastrálního území (celkem maximálně 48 jednotek) 2. Okres Brno-venkov – úroveň obce (celkem maximálně 187 jednotek) 3. Zbytek Jihomoravského kraje – úroveň okresů (celkem maximálně 6 jednotek) 4. Jiné kraje ČR – úroveň krajů (celkem maximálně 13 jednotek)