Data dle formátu: PPTX

Výzkum Image města Brna v zahraničí byl v roce 2017 realizován s hlavním cílem: Analyzovat stávající vnímaní image města Brna v zahraničí a srovnat jej image s cílovou (popsanou v Programu rozvoje cestovního ruchu města Brna 2016-2020). Dále měl za úkol: Vyhodnotit asociace s městem Brnem a porovnat je s asociacemi ostatních českých měst.Definovat zdroje informací o městě. Získat podklady pro lepší a efektivnější plánovaní marketingových kampaní v zahraničí, které budou probíhat v následujících letech. Výzkum realizovala Kancelář marketingu a zahraničních vztahů.

Reprezentativní sociologický průzkum na cílové populaci dospělých osob ve věku 18 a více let ČR je opakované, tzv. omnibusové šetření, jehož cílem je postihnout obraz města Brna v očích obyvatel ČR (tzv. vnější image). První vlna se uskutečnila v roce 2009, druhá vlna v roce 2013, která je předmětem této datové sady, a třetí vlna v roce 2017. Hlavní výzkumné okruhy jsou: 1. Identifikace intenzity znalosti města Brna v dospělé populaci ČR, 2. Zjištění úrovně sympatií k městu Brnu, 3. Analýza image města Brna. 4. Analýza asociací obyvatel ČR s městem Brnem. Výzkum byl realizován jako terénní dotazníkové šetření na reprezentativním vzorku české populace ve věku 18 a více let. Sběr byl realizován na základě kvótního výběru. Stanovenými kvótními znaky byly pohlaví, věk, nejvyšší dosažené vzdělání, velikost sídla a kraj bydliště respondenta. Velikost výběrového souboru: N = 1022. Způsob výběru vzorku: kvótní výběr (dle kvót ČSÚ 2010). Termín sběru dat: 8. - 14. října 2013. Nástroj sběru dat - dotazník, doba vyplnění: průměrně 13 minut, metodika sběru dat: CAPI – osobní dotazování F2F vyškolených tazatelů s elektronickým dotazníkem.

Reprezentativní sociologický výzkum „Jaké chcete Brno?“, provedený na přelomu roku 2016 a 2017 si kladl za cíl zjistit, které aspekty kvality života jsou pro obyvatele Brna důležité a do jaké míry a ve kterých oblastech je potřeba usilovat o změnu či rozvoj. Výsledky průzkumu byly použity jako jeden z podkladů při tvorbě nové vize a strategie města #brno2050 s časovým horizontem do roku 2050. Výzkum se skládal ze dvou částí: z přípravného kvalitativního šetření a následného rozsáhlého reprezentativního kvantitativního výzkumu na 1230 obyvatelích Brna ve věku 15 a více let. Zahrnuti byli jak lidé s trvalým bydlištěm v Brně, tak i ti, kdo zde trvalé bydliště nemají, ale v Brně žijí.

Cílem tohoto kvantitativního sociologického výzkumu provedeného na přelomu let 2016 a 2017 bylo zjistit, jaké je dopravní chování obyvatel Brna a Brněnské metropolitní oblasti, tedy jak se lidé během týdne a o víkendu přepravují, jaké jsou účely jejich cest a jak jsou spokojeni s podmínkami pro jednotlivé způsoby přepravy. Výzkum se zajímal i o to, co by se muselo či mělo případně změnit, aby se lidé začali přepravovat jinak. Pro získání reprezentativních odpovědí bylo vybráno celkem 2 436 respondentů starších 15 let, z toho 1 301 z Brna (53 %), 1 135 z ostatních obcí BMO (47 %). Výběrový soubor byl reprezentativní z hlediska pohlaví, věku a městské části (v případě Brna) nebo velikosti obce. Pro výběr respondentů byl použit vícestupňový stratifikovaný náhodný výběr, tj. byly náhodně zvoleny výchozí body dotazování v celé BMO, v jejich rámci proběhl náhodný výběr adres, domácností a konkrétních respondentů. Průzkum byl prováděn standardizovaným dotazníkem, jehož součástí byl i cestovní deník – arch pro záznam cest respondentů ve dvou rozhodných dnech (jednom pracovním a jednom víkendovém dni).