Data dle formátu: CSV

Number of records found: 84

  • Dataset obsahuje 7 denních matic pohybů obyvatelstva zprůměrovaných za 14 pozorovacích dní v říjnu 2019 (7.10. - 20.10.2019). V předaném výstupu jsou časy, kdy cesty začaly a skončily. Nejnižší čas je 0 a nejvyšší 23. Cesty začínající v čase 0 v datech jsou, ale tyto cesty mohly začít předchozí den. Podobně i cesty končící v čase 23 mohou končit až den následující. Pokud je třeba eliminovat tripy, které začínají a končí jiné dny (např. 22:00 – 2:00), z dat se musí skrýt tripy, které začínají v čase 0 (start_cas = 0) a ty, které končí v 23 (cil_cas = 23). Matice uskutečněných cest nabývá následujících maximálních rozsahů možných zdrojů a cílů: 1. Území města Brna – úroveň katastrálního území (celkem maximálně 48 jednotek) 2. Okres Brno-venkov – úroveň obce (celkem maximálně 187 jednotek) 3. Zbytek Jihomoravského kraje – úroveň SO ORP (celkem maximálně 21 jednotek) 4. Jiné kraje ČR – úroveň krajů (celkem maximálně 13 jednotek) Atributy: start_cas: začátek cest příslušného zprava otevřeného intervalu (2 znamená čas od 2:00:00 do 2:59:59); cil_cas: konec cest příslušného zprava otevřeného intervalu (2 znamená čas od 2:00:00 do 2:59:59); start_level: úroveň administrativní jednotky; start_kod: kód jednotky dle číselníku ČSÚ; cil_level: úroveň administrativní jednotky; cil_kod: kód jednotky dle číselníku ČSÚ; cz: rozlišení, zda je trip uskutečněn tuzemskou SIM (=1), nebo zahraniční (=0); pocet: nekalibrovaný naměřený počet cest (anonymizace pod hodnotu 5); pocet_kalibrovano: naměřený počet cest vynásobený koeficientem místa bydliště každé jednotlivé SIM
  • Data využitá pro ilustraci poklesu mobility z důvodu COVID-19. Metodika dle operátora: Relativní poklesy osob dle dané kategorie v území. Nevyjizdejici: nachazeli se cely den na miste sveho bydliste (ZUJ) a behem dne v zadne jine ZUJ nestravili kumulativne za cely den vice, nez pul hodiny. Hodnota "nevyjizdejici" je vztazena k domovske ZUJ, tedy pocet nevyjizdejicich s udajem ZUJ napr. Brno je pocet lidi, kteri v Brně bydli a z Brna cely den nevyjeli. Vyjeli: Behem dne (24h) se nachazeli aspon pul hodiny v ZUJ, ktera neni jejich domovska ani ZUJ primarni dojizdky. Hodnota "vyjeli" je vztazena k domovske ZUJ, tedy pocet tech, co vyjeli, s udajem ZUJ napr. Brno je pocet lidi, kteri v Brně bydli a behem dne byli i v jine ZUJ nez Brno. (toto dle nasi domluvy, ze ten den se nemuseli v Brněfakticky vyskytovat) Prijeli: Behem dne (24h) se nachazeli aspon pul hodiny v ZUJ, ktera neni jejich domovska ani ZUJ primarni dojizdky. Hodnota "prijeli" je vztazena k cilove ZUJ, tedy pocet tech, co prijeli, s udajem ZUJ napr. Brno je pocet lidi, kteri bydli jinde nez v Brně a behem dne v ZUJ Brno stravili aspon pul hodiny. (toto dle nasi domluvy, ze ten den se nemuseli na miste sveho bydliste fakticky vyskytovat) Pravidelne vyjizdejici: Behem dne (24h) se nachazeli aspon pul hodiny v ZUJ, ktera je jejich mistem primarni dojizdky z doby pred 8.3.2020. Hodnota "pravidelne vyjizdejici" je vztazena k domovske ZUJ, tedy pocet tech, co vyjeli na misto primarni dojizdky, s udajem ZUJ napr. Brno je pocet lidi, kteri v Brně bydli a behem dne byli i v jine ZUJ nez Brno. Pravidelne dojizdejici: Behem dne (24h) se nachazeli aspon pul hodiny v ZUJ, ktera je jejich miste primarni dojizdky z doby pred 8.3.2020. Hodnota "pravidelne dojizdejici" je vztazena k cilove ZUJ, tedy pocet tech, co prijeli, s udajem ZUJ napr. Brno je pocet lidi, kteri "pracuji nebo studuji" v Brně a behem dne v ZUJ Brno stravili aspon pul hodiny. Ostatní zdroje: Relativní poklesy osob v území SO ORP v době corona krize (vztaženo k průměrnému únorovému dni) Max denní počty uživatelů waze v Brně v průběhu corona krize Počet dopravních nehod v JMK v průběhu corona krize
  • Data o všech nehodách od Policie ČR za město Brno. Číselník patří jenom k roku 2017. Data za 2018 jsou zpracovaná a lidsky čitelná.
  • Cílem opakovaného sociologického výzkumu „Dělba přepravní práce“ je získávání údajů o podílu jednotlivých druhů dopravy na celkovém výkonu dělby přepravní práce. Dlouhodobé sledování rozdělení počtu přepravených cestujících jednotlivými druhy dopravy může přispět ke sledování úspěšnosti zaváděných opatření. Předmětem této datové sady je čtvrtá vlna výzkumu z roku 2019. Výzkum realizuje Odbor dopravy MMB.
  • Indikátor vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Jedná se o jeden ze základních ukazatelů hospodářské kondice města/regionu. Tento ukazatel nahrazuje do roku 2012 zveřejňovanou míru registrované nezaměstnanosti, která poměřovala všechny dosažitelné uchazeče o zaměstnání pouze k ekonomicky aktivním osobám. Nový ukazatel Podíl nezaměstnaných osob má kvůli odlišné definici jinou úroveň a je tudíž s původním ukazatelem nesrovnatelný. Ukazatel dobře odráží většinu změn v hospodářství ČR i hospodářství v globálním měřítku. Na konci roku 2008 lze snadno rozpoznat nástup celosvětové hospodářské krize, dále pak lze vyčíst sezónnost některých prací (to se týká zejména celé ČR a JMK, město Brno nemá sezónní výkyvy velké). Celkově lze konstatovat, že se podíl nezaměstnaných osob/míra registrované nezaměstnanosti v Brně pohybuje dlouhodobě mezi 6 a 9 %, což je nyní nad průměrem celé ČR. Je to překvapivě vyšší hodnota, než by se u města velikosti Brna dala předpokládat. Varující je zejména negativní trend v posledních letech, kdy město Brno vykazuje horší čísla než je průměr Jihomoravského kraje a celé ČR. Může to souviset s velkým počtem absolventů, kteří každoročně přispívají k vysoké konkurenci na místním trhu práce: o pracovní místa v Brně se ucházejí absolventi brněnských univerzit, kteří ovšem na základě místa svého trvalého bydliště „přispívají“ k výpočtu podílu nezaměstnaných osob v jiných okresech. Poslední rok klesá podíl nezaměstnaných osob celorepublikově, tedy i v Brně a Jihomoravském kraji. Hodnoty se dostávají na úroveň před rokem 2008. Graf: https://url.datamatic.io/u/103204811400219056456/1Ufo9f2MPUFucowCYQxxgsRUBFr3PHegP MPSV: https://www.mpsv.cz/web/cz/mesicni
  • O šancích dětí a mládeže v domácí i zahraniční konkurenci významně rozhoduje jejich vzdělávání. Významným ukazatelem je kromě kvality výuky také množství škol a jejich kapacita. Tato indikátorová karta se zabývá předškolním, školním a středoškolským vzděláváním v Brně a jejich vývojem. V jednotlivých tabulkách jsou zachyceny počty škol, kapacita škol a počet dětí za jednotlivé školní roky počínaje školním rokem 2006/2007. Data týkající se předškolního a základního vzdělávání jsou poskytována Odborem školství mládeže a tělovýchovy MMB. Data týkající se středoškolského vydělávání jsou obsažena ve výročních zprávách o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Jihomoravském kraji. Poptávka po umístění v mateřských školách v současné době převyšuje nabídku. To je způsobeno jak legislativními změnami tak demografickým vývojem, kdy se od konce 90. let dostávaly do věku vyšší plodnosti generace žen narozených v silné populační vlně 70. let 20. století. Na zvyšující se podíl dětí v populaci reagují každým rokem zvyšující se (kromě školního roku 2010/2011) kapacity brněnských mateřských škol. Předpokládalo se, že jde o časově omezený jev (baby-boom) a že se počty dětí v předškolním věku v příštích letech opět sníží. Nicméně se zatím tak neděje, což souvisí se statusem trvalého pobytu, respektive s nemožností sledovat přesný počet obyvatel na území města. Právě mezi mladými rodinami s dětmi je počet obyvatel bez trvalého pobytu mnoho. Tato skutečnost velmi komplikuje možnosti plánování a predikce. Pozitivem je, že tento jev potvrzuje atraktivitu Brna a jeho schopnost přitahovat nové obyvatele. Odbor školství, mládeže a tělovýchovy MMB
  • Přestupky na území města eviduje více institucí. V předkládané statistice jsou zahrnuty přestupky evidované Městskou policií Brno a Policií ČR. Od přestupků v evidenci celní správy a vězeňské služby bylo vzhledem k zanedbatelným počtům na území města odstoupeno. Přestupků je v Brně v porovnání s trestnými činy evidováno asi 9-10x více, přičemž většina přestupků (téměř 80 %) je dopravní povahy. Počty přestupků nevykazují, na rozdíl od počtu trestných činů, v delším časovém horizontu jednotný trend. ČSÚ: Statistická ročenka Jihomoravského kraje, kap. Kriminalita.
  • Datová sada od mobilního operátora obsahuje informace o počtu přítomného obyvatelstva v administrativní jednotce (ZSJ-základní sídelní jednotka). Dataset obsahuje Kód ZSJ, den v týdnu (weekend, workday), čas (hour) a počet přítomného ob. (users). Sběr dat byl proveden pomocí signalizační sítě mobilního operátora a byl měřen v září a říjnu roku 2016, na základě čehož se pak stanovily průměrný pracovní a víkendový den.
  • Souhrnná indikátorová karta pro základní ukazatele ve výzkumu a vývoji (VaV) ve městě Brně obsahuje tři indikátory: počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji, počet pracovišť ve výzkumu. Protože se data týkající se výzkumu a vývoje veřejně publikují v okresním členění jen za podnikatelský sektor, souhrnné údaje potřebné pro vyhodnocení indikátorů byly z Českého statistického úřadu poskytnuty na vyžádání. Dále bylo čerpáno ze Statistických ročenek Jihomoravského kraje a dalších tematických statistických publikací zaměřujících se na oblast výzkumu a vývoje. V meziročním srovnání lze pozorovat soustavný nárůst v hodnotách všech uvedených indikátorů bez ohledu na hospodářské výkyvy. Toto zjištění vypovídá o vysoké prioritě soustavné podpory vědy a výzkumu ve městě Brně a v Jihomoravském kraji, který má ambici stát se jedním z padesáti nejvíce inovativních regionů Evropské unie. Významným nástrojem pro dosažení tohoto cíle je existence pravidelně aktualizované Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje. Český statistický úřad
  • Indikátor sleduje vývoj počtu obyvatel na území obce/okresu Brno-město v ročním horizontu (vždy k 31. 12. daného roku). Počet obyvatel města Brna se od šedesátých let 20. století zvyšoval, v převážné míře zásluhou migrace zejména z ostatních okresů Jihomoravského kraje. Nejvyšší počet obyvatel – 392 507 osob, mělo Brno v roce 1990 (k 31. 12.). Zlom nastal koncem roku 1993, kdy celkový počet obyvatel města Brna začal pomalu klesat. Na nejnižší počet obyvatel se město dostalo na konci roku 2006, kdy mělo 366 680 obyvatel. Od roku 2007 docházelo k mírnému nárůstu počtu obyvatel. Výrazný nárůst obyvatel v roce 2011 oproti roku 2010 byl dán mj. i novým přepočtem obyvatel vzešlým ze Sčítání lidu, domů a bytů, které se uskutečnilo v roce 2011 (SLDB 2011). Po roce 2011 počet obyvatel mírně klesá. K 31. prosinci roku 2017 mělo Brno-město celkem 379 527 obyvatel s trvalým pobytem. Český statistický úřad
  • Indikátor udává přehled o vývoji celkového počtu mezinárodních veletrhů, vždy v ročním souhrnu. Data se vztahují k akciové společnosti Veletrhy Brno (BVV) jako dominantnímu subjektu v oblasti veletržnictví v regionu střední Evropy, od konce roku 2016 100% vlastněné městem Brnem. Akciová společnost Veletrhy Brno (BVV) je významným subjektem v oblasti obchodních služeb s výjimečným multiplikačním efektem na ostatní složky místní ekonomiky (ten zasahuje i do oblasti cestovního ruchu a kongresové turistiky). Veletržnictví přináší pozitivní efekty do místní ekonomiky. Do vývoje veletržnictví výrazně zasáhla ekonomická krize, avšak s oživením ekonomiky přišel významný obrat. Veletržní průmysl v roce 2016 pokračoval ve vzestupu a výsledky mírně překonaly srovnatelný rok 2014. Rok 2017 růst potvrdil. V počtu vystavovatelů převýšil srovnatelný rok 2015 o 9 % a v počtu návštěvníků o 12 %. Vzhledem k výraznému růstu ekonomiky očekáváme další růst výkonu celého odvětví. Růstový trend a pravidelné průzkumy mezi vystavovateli a návštěvníky potvrzují, že veletržní průmysl je navzdory rychlému vývoji internetu a možnosti prezentace tam stále atraktivní forma marketingového nástroje. Auditované roční statistické reporty společnosti Veletrhy Brno, a. s.
  • V rámci předkládaného indikátoru se zjišťuje vývoj hodnot PM10 (jemné prachové částice) a NO2 (oxid dusičitý) v ovzduší. Imisní zátěž ovzduší významně ovlivňuje kvalitu ovzduší a tím i kvalitu života ve městě. Město Brno vlastní na svém území systém monitorovacích stanic, které pravidelně dodávají a vyhodnocují data o stavu ovzduší ve městě. Aktuální stav celé řady měřených veličin je zveřejňován na webové stránce http://ovzdusi.brno.cz/. Pokud jde o vývoj znečištění ovzduší oxidem dusičitým lze sledovat stabilně klesající hodnoty, a to od roku 2012, kdy hodnota dosahovala svého maxima. Nejvyšší hodnoty jsou dosahovány na stanici Brno-Svatoplukova, ale i zde zátěž oxidem dusičitým od roku 2012 klesá, a to poměrně razantně. Pokud jde o jemný prach PM10, i zde vykazuje průměrná hodnota od roku 2010 klesající tendence. Nejvyšší koncentrace dlouhodobě vykazovala měřicí stanice Brno-Svatoplukova, v roce 2015 získala prvenství stanice Brno-Zvonařka. Odbor životního prostředí MMB
  • Ukazatele vývoje dopravy mohou zachycovat jak vývoj vozového parku, tak vývoj objemu dopravy. Velikost vozového parku vyjadřují ukazatele motorizace a automobilizace. Stupeň automobilizace udává počet osobních automobilů v území na tisíc obyvatel. Stupeň motorizace pak odpovídá počet motorových vozidel na 1 000 obyvatel. Logicky je tedy toto číslo vyšší. Do roku 2008 se počet motorových vozidel registrovaných na území města Brna výrazně zvyšoval, poté následoval růst pozvolný. V roce 2013, po zavedení nového registru vozidel, došlo k administrativnímu snížení absolutního počtu dopravních prostředků. Období mezi lety 2014 a 2017 znamenalo opětný pozvolný nárůst registrovaných vozidel. Koncem roku 2017 připadal osobní automobil na 2 obyvatele a motorové vozidlo na 1,6 obyvatele. Tato hodnota zcela neodpovídá reálné skutečnosti stupně automobilizace ve městě Brně, neboť v celkovém počtu nejsou započítána firemní vozidla, která jsou evidována v jiných krajích a provozována na území města Brna. Jedná se hlavně o vozidla pražských firem, která jsou evidována v Praze. Ročenka dopravy BKOM
  • Zdravotnická záchranná služba (ZZS) zajišťuje odbornou přednemocniční neodkladnou péči. Tísňová linka ZZS má v Česku číslo 155. Přednemocniční neodkladná péče (PNP) je definována jako péče o postižené na místě jejich úrazu nebo náhlého onemocnění, v průběhu jejich transportu k dalšímu odbornému ošetření a při jejich předání do zdravotnického zařízení. Přednemocniční neodkladnou péči zajišťují výjezdové skupiny: Rychlá zdravotnická pomoc (RZP), v níž je nejméně dvoučlenná posádka ve složení řidič-záchranář a zdravotnický záchranář. Druhou kategorií je Rychlá lékařská pomoc (RLP), s nejméně tříčlennou posádkou ve složení řidič-záchranář, zdravotnický záchranář a lékař (min. 1 atestace v oboru chirurgie, vnitřní lékařství, všeobecné lékařství, anesteziologie a resuscitace nebo pediatrie, avšak nejvhodnější je atestace v oboru urgentní medicína). Počet případů, kdy musí ZZS vyjíždět v posledních letech mírně stoupá. Jedním z důvodů může být například rostoucí populace města Brna, mírné stárnutí populace a tím i zvyšující se potřeba péče. Další okolnosti mohou být například klimatické, kdy zejména ve velmi horkých letních měsících roste výrazně počet výjezdů ZZS, stejně tak tomu je při náledích. Velmi dobrým ukazatelem je snižující se počet výjezdů, které přesáhly 20 minutovou hranici, což je zákonem daný limit dojezdu ZZS. Zdravotnická statistika 2018, Odbor obrany magistrátu města Brna
  • Město Brno se vyprofilovalo jako centrum vědy, výzkumu a inovací s přesahem nejen regionálním, ale i mezinárodním. Podpora vědy a výzkumu je proto samostatnou prioritou strategických dokumentů jak města, tak Jihomoravského kraje (JMK). Data pochází z rozpočtu města Brna, konkrétně z položky Ostatní – Ostatní výzkum a vývoj. Město Brno dává do R&D cca 0,5 % z celkového rozpočtu města. Je důležité, aby se celkové výdaje do tohoto segmentu významně nesnižovaly, aby si město Brno udrželo pozici centra vědy a výzkumu v ČR. Rozklikávací rozpočet města Brna
  • Průběh hlasování v prvním ročníku participativního rozpočtu ve městě Brně
  • Indikátor sleduje počet volných pracovních míst v Brně. Data jsou čerpána z portálu Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) ze Statistických ročenek trhu práce. Další data jsou k dispozici veřejně na statistickém portálu MPSV. Od nástupu ekonomické krize byl znepokojivý pokles počtu volných pracovních míst – pro uchazeče o zaměstnání bylo extrémně složité dostat se na volné pracovní místo. V posledních letech se díky globálnímu ekonomickému růstu počet volných pracovních míst opět navyšuje, nedosahuje ale hodnot před rokem 2008. Portál MPSV; http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes.
  • V rámci předkládaného indikátoru se zjišťují celkové výdaje z rozpočtu města Brna na oblast ochrany životního prostředí v jednotlivých letech. Údaje jsou evidovány centrálně Ministerstvem financí (MF), přičemž ochraně životního prostředí odpovídají v odvětvovém členění rozpočtové skladby paragrafy oddílu 37 (kam spadají výdaje např. na odpadové hospodářství, ochranu ovzduší, vody, půdy, druhů, přírody a krajiny, ale i ekologická výchova). V tabulce jsou zvlášť evidovány běžné a kapitálové (investiční) výdaje. Z meziročního srovnání plyne, že běžné výdaje na ochranu životního prostředí (pravidelně se opakující) se v čase příliš nemění. Větší změny lze pozorovat jen u kapitálových výdajů, jejichž výše je ovlivněna většími investičními akcemi jednorázového charakteru (např. modernizace brněnské spalovny atd.). Z dlouhodobého hlediska je také patrno, že vliv finanční krize se do oblasti ochrany životního prostředí příliš nepromítá a mezi léty 2009 a 2016 nedošlo k žádnému razantnímu omezení výdajů do této oblasti. Ministerstvo financí ČR: veřejně dostupná webová databáze ARIS (do roku 2009) a ÚFIS (od roku 2010), Rozpočet statutárního města Brna