Data : vzdělání

Number of records found: 32

  • Sídla mateřských škol, u kterých je zřizovatelem město Brno - dle seznamu Odboru školství, mládeže a tělovýchovy (OŠMT). Součástí dat je kód školy dle Katalogu mateřských škol, základních škol a školních jídelen, název mateřské školy a adresa. Data jsou zobrazena v mapové aplikaci Spádovost mateřských škol a na webu Zápis do mateřských škol ve městě Brně.
  • Adresy přiřazené dle spádovosti k jednotlivým mateřským školám. Data obsahují všechny brněnské adresní body s kódem škol pro přiřazení ke spádovým mateřským školám. Data byla vytvořena dle přílohy platné vyhlášky o spádovosti mateřských škol. Data jsou zobrazena v mapové aplikaci Spádovost mateřských škol a na webu Zápis do mateřských škol ve městě Brně.
  • Sídla základních škol, u kterých je zřizovatelem město Brno - dle seznamu Odboru školství, mládeže a tělovýchovy (OŠMT). Seznam neobsahuje církevní a soukromé školy. Součástí dat je kód školy dle Katalogu mateřských škol, základních škol a školních jídelen, název školy a adresa. Data jsou zobrazena v mapové aplikaci Spádovost základních škol a na webu Zápis žáků do základních škol ve městě Brně.
  • Adresy přiřazené dle spádovosti k jednotlivým základním školám. Data obsahují všechny brněnské adresní body s kódem škol pro přiřazení ke spádovým základním školám. Data byla vytvořena dle přílohy platné vyhlášky o spádovosti základních škol. Data jsou zobrazena v mapové aplikaci Spádovost základních škol a na webu Zápis žáků do základních škol ve městě Brně.
  • Reprezentativní sociologický průzkum na cílové populaci dospělých osob ve věku 18 a více let ČR je opakované, tzv. omnibusové šetření, jehož cílem je postihnout obraz města Brna v očích obyvatel ČR (tzv. vnější image). První vlna se uskutečnila v roce 2009, druhá vlna v roce 2013, která je předmětem této datové sady, a třetí vlna v roce 2017. Hlavní výzkumné okruhy jsou: 1. Identifikace intenzity znalosti města Brna v dospělé populaci ČR, 2. Zjištění úrovně sympatií k městu Brnu, 3. Analýza image města Brna. 4. Analýza asociací obyvatel ČR s městem Brnem. Výzkum byl realizován jako terénní dotazníkové šetření na reprezentativním vzorku české populace ve věku 18 a více let. Sběr byl realizován na základě kvótního výběru. Stanovenými kvótními znaky byly pohlaví, věk, nejvyšší dosažené vzdělání, velikost sídla a kraj bydliště respondenta. Velikost výběrového souboru: N = 1022. Způsob výběru vzorku: kvótní výběr (dle kvót ČSÚ 2010). Termín sběru dat: 8. - 14. října 2013. Nástroj sběru dat - dotazník, doba vyplnění: průměrně 13 minut, metodika sběru dat: CAPI – osobní dotazování F2F vyškolených tazatelů s elektronickým dotazníkem.
  • Reprezentativní sociologický průzkum na cílové populaci dospělých osob ve věku 18 a více let ČR je opakované, tzv. omnibusové šetření, jehož cílem je postihnout obraz města Brna v očích obyvatel ČR (tzv. vnější image). První vlna, která je předmětem této datové sady, se uskutečnila v roce 2009, druhá vlna v roce 2013 a třetí vlna v roce 2017. Hlavní výzkumné okruhy jsou: 1. Identifikace intenzity znalosti města Brna v dospělé populaci ČR, 2. Zjištění úrovně sympatií k městu Brnu, 3. Analýza image města Brna. 4. Analýza asociací obyvatel ČR s městem Brnem. Výzkum byl realizován jako terénní dotazníkové šetření na reprezentativním vzorku české populace ve věku 18 a více let. Sběr byl realizován na základě kvótního výběru. Stanovenými kvótními znaky byly pohlaví, věk, nejvyšší dosažené vzdělání, velikost sídla a kraj bydliště respondenta. Velikost výběrového souboru: N = 1002.
  • Reprezentativní sociologický průzkum na cílové populaci dospělých osob ve věku 18 a více let ČR je opakované, tzv. omnibusové šetření, jehož cílem je postihnout obraz města Brna v očích obyvatel ČR (tzv. vnější image). První vlna se uskutečnila v roce 2009, druhá vlna v roce 2013 a třetí vlna, která je předmětem této datové sady, v roce 2017. Hlavní výzkumné okruhy jsou: 1. Identifikace intenzity znalosti města Brna v dospělé populaci ČR, 2. Zjištění úrovně sympatií k městu Brnu, 3. Analýza image města Brna. 4. Analýza asociací obyvatel ČR s městem Brnem. Výzkum byl realizován jako terénní dotazníkové šetření na reprezentativním vzorku české populace ve věku 18 a více let. Sběr byl realizován na základě kvótního výběru. Stanovenými kvótními znaky byly pohlaví, věk, nejvyšší dosažené vzdělání, velikost sídla a kraj bydliště respondenta. • Populace: populace ČR ve věku 18 a více let • Výběr respondenta: kvótní výběr (viz výše) • Metoda: CAPI standardizované F2F rozhovory tazatelů agentury FOCUS s respondenty za pomocí elektronického dotazníku, rozhovory probíhaly v domácnostech respondentů • Nástroj sběru dat: dotazník obsahující uzavřené i otevřené otázky • Termín sběru dat: 11. - 24. května 2017 • Velikost výběrového souboru: 1013 dotazníků • Doba vyplnění: průměrně 14 minut.
  • Hlavním cílem průzkumu Bydlení mladých realizovaného v roce 2017 bylo zjistit a popsat potřeby mladých lidí žijících v Brně v oblasti bydlení a také jejich preference v této oblasti. Analýza výsledků zohlednila rozdílné postoje respondentů podle demografické a socioekonomické struktury a také podle místa bydliště. Výsledky výzkumu pomáhají odpovědět na otázku, co by město mělo v oblasti bydlení dělat pro své stávající i budoucí mladé obyvatele, aby v Brně chtěli zůstávat. Výzkum sloužil jako jeden z podkladů Strategie bydlení města Brna 2018. Jednalo se o kvantitativní sociologický průzkum názorů a postojů mladých obyvatel Brna. Byl proveden dotazníkovým šetřením (face to face interakce mezi respondentem a tazatelem pomocí standardizovaného dotazníku). Hlavní výzkumné otázky: 1. Jaké jsou základní očekávání a požadavky mladých lidí, které kladou na své bydlení? (stávající potřeby versus plány do budoucna), 2. Jaký význam a důležitost přisuzují mladí lidé jednotlivým aspektům kvality bydlení? 3. Jaké lokality (ve smyslu typů bydlení) jsou mladými lidmi v Brně preferovány a co tyto preference ovlivňuje? 4. Jak se jednotlivé potřeby a motivace v kontextu bydlení liší podle sociodemografických charakteristik a fází životního cyklu? Dotazníkového šetření bylo uskutečněno na reprezentativním vzorku osob ve věku 18 – 35 let žijících v Brně – 50 % respondentů s trvalým a 50 % s obvyklým pobytem. Velikost vzorku byla 801 respondentů. Sběr byl realizován na základě kvótního výběru. Stanovenými kvótami byl věk, pohlaví, nejvyšší dosažené vzdělání, typ pobytu a městská část.
  • Indikátor má za úkol sledovat, jak jsou obyvatelé Brna spokojeni s různými aspekty kvality života ve městě. Je opakovaně měřen pomocí reprezentativního sociologického šetření obyvatel Brna starších 18 let (vlny 2009, 2013, 2017). Výběrový soubor je stanoven v rozsahu 1 000 respondentů (kvótní výběr). Pro výpočet souhrnného indikátoru slouží dílčí indikátory vypočtené z variant hodnocení cca 58 pložek (průměrná hodnota ze všech odpovědí respondentů na danou otázku, hodnocení na škále 1 – „Velmi spokojen“ až po 4 – „Velmi nespokojen“). Čím více se tedy ukazatel blíží číslu 1, tím je hodnocení lepší. Střední hodnota je 2,5. Souhrnný indikátor Spokojenost obyvatel s kvalitou života se v čase mírně zlepšuje – v roce 2009 měl hodnotu 2,22, v roce 2013 dosáhl hodnoty 1,99, v roce 2017 to byla hodnota 1,98, což odpovídá hodnocení “spíše souhlasím”. V roce 2009 byly nejlépe odhodnoceny položky týkající se oblasti kultury a volnočasových aktivit, dále pak oblast sociálních a zdravotních služeb a školství, životního prostředí atd. Nejnižší ohodnocení získaly položky spadající do oblasti zajištění bezpečnosti obyvatel města, údržby města a dopravy. Hodnocení spokojenosti se v čase příliš nemění. Z výsledků všech tří vln výzkumu vyplývá, že obyvatelé vidí Brno jako město bohaté na historické památky a nabízející rozmanité možnosti trávení volného času. Vnímají je jako město vzdělané a dobré vzdělání umožňující, sídlo s dobrou zdravotní a sociální infrastrukturou, místo, kde se daří kulturnímu životu a kde se dá i dobře nakupovat. Na druhou stranu však kriticky vnímají jeho nedostatky, jako jsou potíže s čistotou a údržbou města či s dopravní zátěží a parkováním. Kvantitativní sociologické šetření Obraz Brna v názorech obyvatel České republiky, Brno 2017.
  • Kvantitativní indikátor Průměrná mzda ukazuje, nejen jak se v čase mění výše hrubé měsíční průměrné mzdy, ale také to, jak si vede okres Brno-město v porovnání s průměrem okresu Brno-venkov, Jihomoravského kraje a celé ČR. Vychází se přitom z předpokladu, že průměrná mzda by měla kontinuálně růst, aby si občané mohli jejím prostřednictvím zajistit určitý životní standard. Český statistický úřad tato data sleduje jen pro krajskou úroveň, pro zjištění hodnoty tohoto indikátoru byla proto využita data společnosti Profesia, spol. s r.o., která díky svému výzkumnému nástroji PayLab disponuje daty na úrovni nižší než krajské, a to v členění podle pohlaví, nejvyššího dosaženého vzdělání i jednotlivých odvětví. Dynamika růstu platů v Brně je obdobná jako v celé České republice i v Jihomoravském kraji, absolutní průměrná hodnota platů je v Brně (32 752 Kč) větší než průměr v ČR (29 241 Kč) a JMK (31 247 Kč) – předběžné údaje za rok 2017. Trend vývoje v poslední době je výrazně soupající, což zapřičiňuje i velmi nízká nezaměstnanost a nedostatek pracovní síly. Z meziokresního srovnání vyplývá, že dlouhodobě rychleji rostou mzdy v Brně-městě než v okrese Brno-venkov, kde je průměrná mzda (29 670) nižší, než je průměr v Jihomoravském kraji. Hlavní město Praha se naopak v rámci České republiky vymyká a má nejvyšší průměrnou mzdu – 38 166 Kč. Zajímavé je i srovnání se zahraničním. V Bratislavě je průměrná mzda 38 805 Kč a je tedy vyšší než ve městě Brně, přičemž se každoročně tento rozdíl stále zvyšuje a Bratislava tak přeskočila i hlavní město Prahu. Zdrojem dat je společnost Profesia CZ, spol. s r.o.