Data : výzkum

Number of records found: 22

  • Dlouhodobý výzkum sídlišť představuje unikátní sérii tří výzkumů brněnských sídlišť, které jsou od 80. let zpracovávány pro Magistrát města Brna. Výzkum si kladl za cíl přinášet opakovaně odpovědi na otázku, jak se mění brněnská sídliště a jejich obyvatelé. I když metodologie výzkumného šetření v roce 2011 není zcela identická jako u předchozích dvou vln (výzkum reflektoval nová témata, která souvisí s dnešní dobou), i tak se nabízí unikátní možnost srovnání vývoje životních podmínek a jejich hodnocení za posledních více než 20 let, a to i v kontextu národním a mezinárodním. Cílem třetí vlny výzkumu, která je předmětem publikované datové sady, bylo podat celistvý obraz o vybraných lokalitách, názorech i postojích jejich obyvatel a odpovědět na výzkumné otázky jako např. kdo jsou obyvatelé vybraných brněnských sídlišť a jaké je jejich vnímání kvality života v těchto lokalitách; jak jsou obyvatelé těchto sídlišť spokojeni s bytem, domem a sídlištěm; do jaké míry se obyvatelé sídlišť zapojují do života lokální komunity nebo jaká je jejich tendence ke stěhování. 1. etapa šetření (1988) – sídliště Kohoutovice, Bystrc II, Bohunice, Vinohrady. 2. etapa šetření (1995) – Kohoutovice, Bystrc II, Bohunice, Vinohrady, Kamenný Vrch. 3. etapa šetření (2011) – Vinohrady, Bohunice, Bystrc II, Kamenný Vrch, Lesná, Kamechy.
  • Město Brno se vyprofilovalo jako centrum vědy, výzkumu a inovací s přesahem nejen regionálním, ale i mezinárodním. Podpora vědy a výzkumu je proto samostatnou prioritou strategických dokumentů jak města, tak Jihomoravského kraje (JMK). Data pochází z rozpočtu města Brna, konkrétně z položky Ostatní – Ostatní výzkum a vývoj. Město Brno dává do R&D cca 0,5 % z celkového rozpočtu města. Je důležité, aby se celkové výdaje do tohoto segmentu významně nesnižovaly, aby si město Brno udrželo pozici centra vědy a výzkumu v ČR. Rozklikávací rozpočet města Brna
  • Souhrnná indikátorová karta pro základní ukazatele ve výzkumu a vývoji (VaV) ve městě Brně obsahuje tři indikátory: počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji, počet pracovišť ve výzkumu. Protože se data týkající se výzkumu a vývoje veřejně publikují v okresním členění jen za podnikatelský sektor, souhrnné údaje potřebné pro vyhodnocení indikátorů byly z Českého statistického úřadu poskytnuty na vyžádání. Dále bylo čerpáno ze Statistických ročenek Jihomoravského kraje a dalších tematických statistických publikací zaměřujících se na oblast výzkumu a vývoje. V meziročním srovnání lze pozorovat soustavný nárůst v hodnotách všech uvedených indikátorů bez ohledu na hospodářské výkyvy. Toto zjištění vypovídá o vysoké prioritě soustavné podpory vědy a výzkumu ve městě Brně a v Jihomoravském kraji, který má ambici stát se jedním z padesáti nejvíce inovativních regionů Evropské unie. Významným nástrojem pro dosažení tohoto cíle je existence pravidelně aktualizované Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje. Český statistický úřad
  • Brno pořizuje Analýzu turistické poptávky města Brna opakovaně. Hlavním cílem průzkumu je přesně a podrobně analyzovat turistickou návštěvnost města Brna, především z hlediska skladby návštěvníků, zdrojových regionů a zemí, důvodů návštěvy, způsobu dopravy a trávení volného času. Dále se výzkum zaměřuje na zjištění spokojenosti s nabídkou a infrastrukturou cestovního ruchu, s vybavením města, i kvalitou poskytovaných služeb. Výzkum vyhodnocuje i zájem návštěvníků město v budoucnu opět navštívit a zjišťuje informace o dalších aspektech, které se ovlivňují zájem o návštěvu města. První vlna výzkumu, která je předmětem této datové sady, proběhla v roce 2017. Druhá vlna výzkumu se uskutečnila v roce 2018.
  • Program rozvoje cestovního ruchu města Brna 2016-2020 definuje hlavní cíl města Brna v oblasti turistiky v podobě zvýšení návštěvnosti města celkově o 25 % z toho o 20 % u domácí a o 30 % u zahraniční klientely ke konci období programu. Cílem výzkumu Analýza turistické poptávky města Brna je získat detailnější informace o struktuře návštěvníků města Brna a nastavit pravidelný monitoring vybraných cílových skupin. Výzkum v roce 2018 tak navazuje v obdobném designu na sběr dat, který proběhl v září a říjnu roku 2017. Hlavním cílem průzkumu Analýza turistické poptávky města Brna je přesně a podrobně analyzovat turistickou návštěvnost města Brna, především z hlediska skladby návštěvníků, zdrojových regionů a zemí, důvodů návštěvy, způsobu dopravy a trávení volného času, jakož i prověření spokojenosti návštěvníků s nabídkou a infrastrukturou cestovního ruchu, s vybavením města, kvalitou poskytovaných služeb, a také zjištění míry loajality návštěvníků prostřednictvím Net Promoter Score a jejich ochoty město v budoucnu opět navštívit. Výzkum proběhl v létě 2018 na vzorku 1507 respondentů.
  • Reprezentativní sociologický výzkum „Charakter města Brna v postojích jeho obyvatel“ se zabývá hodnocením kvality života v Brně – sleduje hodnocení různorodých aspektů kvality života samotnými obyvateli města. S jeho pomocí opakovaně měříme, jak jsou lidé spokojeni s vytipovanými faktory (např. oblast bydlení, pracovních příležitostí, vzdělávání, bezpečnosti, zdravotní a sociální péče, volného času, čistoty města apod.)., tj. jedná se o zpětnou vazbu od „uživatelů“ města, nikoliv o „tvrdá“ data. První výzkum proběhl v roce 2009, druhý (který je předmětem této datové sady) v roce 2013 a třetí vlna byla uskutečněna na jaře 2017. Výběr vzorku respondentů je stanoven na základě metody kvótního výběru. Kvótními znaky jsou věkové kategorie, pohlaví a městské části. Zahrnuti byli jak lidé s trvalým bydlištěm v Brně, tak i ti, kdo zde trvalé bydliště nemají, ale žijí v Brně. Výběrový soubor je stanoven v rozsahu 1 000 respondentů.
  • Rozsáhlá analýza vybraných sociálních sítí cizinců z tzv. třetích zemí ve městě Brně vznikla v průběhu roku 2017 a tato data jsou východiskem k tvorbě lokální Strategie integrace cizinců. Město Brno jako první provedlo důsledný sběr i analýzu dat se zaměřením na sociální sítě cizinců v ukrajinské, indické a arabské komunitě. Výzkum se zaměřil také na propojení cizinců s českou společností i další rozvíjení vzájemných vztahů.
  • Výzkum Image města Brna v zahraničí byl v roce 2017 realizován s hlavním cílem: Analyzovat stávající vnímaní image města Brna v zahraničí a srovnat jej image s cílovou (popsanou v Programu rozvoje cestovního ruchu města Brna 2016-2020). Dále měl za úkol: Vyhodnotit asociace s městem Brnem a porovnat je s asociacemi ostatních českých měst.Definovat zdroje informací o městě. Získat podklady pro lepší a efektivnější plánovaní marketingových kampaní v zahraničí, které budou probíhat v následujících letech. Výzkum realizovala Kancelář marketingu a zahraničních vztahů.
  • Reprezentativní sociologický výzkum „Jaké chcete Brno?“, provedený na přelomu roku 2016 a 2017 si kladl za cíl zjistit, které aspekty kvality života jsou pro obyvatele Brna důležité a do jaké míry a ve kterých oblastech je potřeba usilovat o změnu či rozvoj. Výsledky průzkumu byly použity jako jeden z podkladů při tvorbě nové vize a strategie města #brno2050 s časovým horizontem do roku 2050. Výzkum se skládal ze dvou částí: z přípravného kvalitativního šetření a následného rozsáhlého reprezentativního kvantitativního výzkumu na 1230 obyvatelích Brna ve věku 15 a více let. Zahrnuti byli jak lidé s trvalým bydlištěm v Brně, tak i ti, kdo zde trvalé bydliště nemají, ale v Brně žijí.
  • Reprezentativní sociologický výzkum „Charakter města Brna v postojích jeho obyvatel“ se zabývá hodnocením kvality života v Brně – sleduje hodnocení různorodých aspektů kvality života samotnými obyvateli města. S jeho pomocí opakovaně měříme, jak jsou lidé spokojeni s vytipovanými faktory (např. oblast bydlení, pracovních příležitostí, vzdělávání, bezpečnosti, zdravotní a sociální péče, volného času, čistoty města apod.)., tj. jedná se o zpětnou vazbu od „uživatelů“ města, nikoliv o „tvrdá“ data. První výzkum proběhl v roce 2009, druhý (který je předmětem této datové sady) v roce 2013 a třetí vlna (která je předmětem této datové sady) byla uskutečněna na jaře 2017. Výběr vzorku respondentů je stanoven na základě metody kvótního výběru. Kvótními znaky jsou věkové kategorie, pohlaví a městské části. Zahrnuti byli jak lidé s trvalým bydlištěm v Brně, tak i ti, kdo zde trvalé bydliště nemají, ale žijí v Brně. Výběrový soubor je stanoven v rozsahu 1 000 respondentů.
  • Reprezentativní sociologický výzkum „Charakter města Brna v postojích jeho obyvatel“ se zabývá hodnocením kvality života v Brně – sleduje hodnocení různorodých aspektů kvality života samotnými obyvateli města. S jeho pomocí opakovaně měříme, jak jsou lidé spokojeni s vytipovanými faktory (např. oblast bydlení, pracovních příležitostí, vzdělávání, bezpečnosti, zdravotní a sociální péče, volného času, čistoty města apod.)., tj. jedná se o zpětnou vazbu od „uživatelů“ města, nikoliv o „tvrdá“ data. První výzkum (který je předmětem této datové sady) proběhl v roce 2009, druhý v roce 2013 a třetí vlna byla uskutečněna na jaře 2017. Výběr vzorku respondentů je stanoven na základě metody kvótního výběru. Kvótními znaky jsou věkové kategorie, pohlaví a městské části. Zahrnuti byli jak lidé s trvalým bydlištěm v Brně, tak i ti, kdo zde trvalé bydliště nemají, ale žijí v Brně. Výběrový soubor je stanoven v rozsahu 1 000 respondentů.
  • Cílem opakovaného sociologického výzkumu „Dělba přepravní práce“ je získávání údajů o podílu jednotlivých druhů dopravy na celkovém výkonu dělby přepravní práce. Dlouhodobé sledování rozdělení počtu přepravených cestujících jednotlivými druhy dopravy může přispět ke sledování úspěšnosti zaváděných opatření. Předmětem této datové sady je třetí vlna výzkumu z roku 2014. Výzkum realizuje Odbor dopravy MMB.
  • Cílem opakovaného sociologického výzkumu „Dělba přepravní práce“ je získávání údajů o podílu jednotlivých druhů dopravy na celkovém výkonu dělby přepravní práce. Dlouhodobé sledování rozdělení počtu přepravených cestujících jednotlivými druhy dopravy může přispět ke sledování úspěšnosti zaváděných opatření. Předmětem této datové sady je druhá vlna výzkumu z roku 2012. Výzkum realizuje Odbor dopravy MMB.
  • Cílem opakovaného sociologického výzkumu „Dělba přepravní práce“ je získávání údajů o podílu jednotlivých druhů dopravy na celkovém výkonu dělby přepravní práce. Dlouhodobé sledování rozdělení počtu přepravených cestujících jednotlivými druhy dopravy může přispět ke sledování úspěšnosti zaváděných opatření. Předmětem této datové sady je první vlna výzkumu z roku 2010. Výzkum realizuje Odbor dopravy MMB.
  • Cílem tohoto kvantitativního sociologického výzkumu provedeného na přelomu let 2016 a 2017 bylo zjistit, jaké je dopravní chování obyvatel Brna a Brněnské metropolitní oblasti, tedy jak se lidé během týdne a o víkendu přepravují, jaké jsou účely jejich cest a jak jsou spokojeni s podmínkami pro jednotlivé způsoby přepravy. Výzkum se zajímal i o to, co by se muselo či mělo případně změnit, aby se lidé začali přepravovat jinak. Pro získání reprezentativních odpovědí bylo vybráno celkem 2 436 respondentů starších 15 let, z toho 1 301 z Brna (53 %), 1 135 z ostatních obcí BMO (47 %). Výběrový soubor byl reprezentativní z hlediska pohlaví, věku a městské části (v případě Brna) nebo velikosti obce. Pro výběr respondentů byl použit vícestupňový stratifikovaný náhodný výběr, tj. byly náhodně zvoleny výchozí body dotazování v celé BMO, v jejich rámci proběhl náhodný výběr adres, domácností a konkrétních respondentů. Průzkum byl prováděn standardizovaným dotazníkem, jehož součástí byl i cestovní deník – arch pro záznam cest respondentů ve dvou rozhodných dnech (jednom pracovním a jednom víkendovém dni).
  • Hlavním cílem průzkumu Bydlení mladých realizovaného v roce 2017 bylo zjistit a popsat potřeby mladých lidí žijících v Brně v oblasti bydlení a také jejich preference v této oblasti. Analýza výsledků zohlednila rozdílné postoje respondentů podle demografické a socioekonomické struktury a také podle místa bydliště. Výsledky výzkumu pomáhají odpovědět na otázku, co by město mělo v oblasti bydlení dělat pro své stávající i budoucí mladé obyvatele, aby v Brně chtěli zůstávat. Výzkum sloužil jako jeden z podkladů Strategie bydlení města Brna 2018. Jednalo se o kvantitativní sociologický průzkum názorů a postojů mladých obyvatel Brna. Byl proveden dotazníkovým šetřením (face to face interakce mezi respondentem a tazatelem pomocí standardizovaného dotazníku). Hlavní výzkumné otázky: 1. Jaké jsou základní očekávání a požadavky mladých lidí, které kladou na své bydlení? (stávající potřeby versus plány do budoucna), 2. Jaký význam a důležitost přisuzují mladí lidé jednotlivým aspektům kvality bydlení? 3. Jaké lokality (ve smyslu typů bydlení) jsou mladými lidmi v Brně preferovány a co tyto preference ovlivňuje? 4. Jak se jednotlivé potřeby a motivace v kontextu bydlení liší podle sociodemografických charakteristik a fází životního cyklu? Dotazníkového šetření bylo uskutečněno na reprezentativním vzorku osob ve věku 18 – 35 let žijících v Brně – 50 % respondentů s trvalým a 50 % s obvyklým pobytem. Velikost vzorku byla 801 respondentů. Sběr byl realizován na základě kvótního výběru. Stanovenými kvótami byl věk, pohlaví, nejvyšší dosažené vzdělání, typ pobytu a městská část.
  • Indikátor zjišťuje podíl jednotlivých druhů přepravy cestujících (obyvatel Brna) na celkovém výkonu dělby přepravní práce. Jedná se o proměnnou získávanou pomocí opakujících se sociologických šetření. Sběr dat pro potřeby zjišťování podílů přepravní práce ve městě Brně byl realizován již čtyřikrát – v létě roku 2010, 2012, v zimě roku 2014 a na podzim a v zimě na přelomu roku 2016 a 2017. Cílovou populací jsou obyvatelé Brna. Počet respondentů v jednotlivých letech (N): N = 1020 (2010), N = 1044 (2012), N = 1033 (2014), N = 1301 (2017). Poslední výzkum realizovaný na podzim a v zimě (2016/2017) byl prováděn odlišnou metodologií, než předchozí výzkumy. Důraz byl směřován na přesnější zachycení průběhu cest, vzhledem k této přesnější metodice se prokázal významnější podíl pěší dopravy na dělbě přepravní práce. Zjištění v tabulce naznačují, že nejvíce osob při každodenní přepravě např. za zaměstnáním či studiem volí za způsob dopravy veřejnou hromadnou dopravu – jedná se o dvě pětiny dotázaných (v roce 2010 to byly téměř dvě třetiny dotázaných). Automobilem či na motocyklu (IAD) denně cestují téměř dvě pětiny respondentů (v roce 2010 to byla necelá čtvrtina dotázaných). Pozitivum lze spatřovat v tom, že se růst podílu IAD v posledních letech stagnuje. Z hlediska porovnávání všech výzkumů v čase je důležité zmínit, že poslední výzkum realizovaný na podzim a v zimě (2016/2017) byl prováděn odlišnou metodologií, než předchozí výzkumy. Důraz byl směřován na přesnější zachycení průběhu cest, vzhledem k této přesnější metodice se prokázal významnější podíl pěší dopravy na dělbě přepravní práce – pěšky se přepravuje téměř jedna pětina respondentů. Odbor dopravy MMB
  • Kvantitativní průzkum mezi návštěvníky akcí v rámci brněnského festivalu Maraton hudby 2018 byl založený na osobním dotazování přímo na vybraných akcích. Cílem průzkumu bylo analyzovat povědomí o festivalu Maraton hudby, cílenou a náhodnou návštěvnost vybraných akcí v rámci festivalu, zdroje informací o festivalu a jednotlivých akcích, hodnocení festivalu prostřednictvím míry doporučení (Net Promoter Score), zaujetí dalšími akcemi v rámci festivalu, účast návštěvníků na jiných kulturních akcích v Brně a letních festivalech, další aktivity absolvované při pobytu v Brně a celkovou délku pobytu návštěvníků v Brně. Cílovou skupinu tvořili návštěvníci akcí v rámci festivalu Maraton hudby ve věku 15+ zastižení na vybraných koncertech / lokalitách. Jednalo se jak o obyvatele města Brna, tak o návštěvníky Brna, bez ohledu na délku pobytu. Velikost vzorku byla 550 respondentů.
  • Reprezentativní sociologický průzkum na cílové populaci dospělých osob ve věku 18 a více let ČR je opakované, tzv. omnibusové šetření, jehož cílem je postihnout obraz města Brna v očích obyvatel ČR (tzv. vnější image). První vlna se uskutečnila v roce 2009, druhá vlna v roce 2013, která je předmětem této datové sady, a třetí vlna v roce 2017. Hlavní výzkumné okruhy jsou: 1. Identifikace intenzity znalosti města Brna v dospělé populaci ČR, 2. Zjištění úrovně sympatií k městu Brnu, 3. Analýza image města Brna. 4. Analýza asociací obyvatel ČR s městem Brnem. Výzkum byl realizován jako terénní dotazníkové šetření na reprezentativním vzorku české populace ve věku 18 a více let. Sběr byl realizován na základě kvótního výběru. Stanovenými kvótními znaky byly pohlaví, věk, nejvyšší dosažené vzdělání, velikost sídla a kraj bydliště respondenta. Velikost výběrového souboru: N = 1022. Způsob výběru vzorku: kvótní výběr (dle kvót ČSÚ 2010). Termín sběru dat: 8. - 14. října 2013. Nástroj sběru dat - dotazník, doba vyplnění: průměrně 13 minut, metodika sběru dat: CAPI – osobní dotazování F2F vyškolených tazatelů s elektronickým dotazníkem.