Data : lidé

Number of records found: 42

  • Hrubá míra porodnosti (hmp) – nejjednodušší ukazatel vypočítaný jako počet živě narozených dětí na 1 000 obyvatel k 1.7. v daném roce (tzv. střední stav). Hrubá míra úmrtnosti (hmú) – nejjednodušší ukazatel vyjadřující úroveň úmrtnosti, je definován jako počet zemřelých připadajících na 1 000 obyvatel (středního stavu) V roce 2016 bylo na území obce/okresu Brno-město evidováno 4 563 živě narozených (což v přepočtu na 1 000 obyvatel činí 12,07 živě narozených) a 3 938 zemřelých (10,42 v přepočtu na 1 000 obyvatel). V souhrnu byl tedy v roce 2016 zaznamenán přirozený přírůstek obyvatel ve výši 625 osob (1,7 v přepočtu na 1 000 obyvatel). Stabilně kladný přirozený přírůstek zaznamenáváme od roku 2006, tento baby-boom daný zahájením reprodukce silných ročníků ze 70. let minulého století vrcholil v roce 2009, kdy se narodilo nejvíce nových brněnských obyvatel, od té doby počet novorozenců mírně klesal (až na rok 2014 a 2016, kdy byl zaznamenán opětovný nárůst), stále však zůstává přirozená měna v kladných číslech. Český statistický úřad
  • Jakým směrem se bzde ubírat početnost populace, tedy zda oiristem oijkesbe ču zůstane stabilizována, určuje populační dynamika. Ta se sestává z přirozeného přírůstku a migračního přírůstku. Výsledkem těchto dvou ukazatelů je pak celkový přírůstek. Všechny tyto ukazatele jsou vztáhnuty na 1 000 obyvatel středního stavu, čímž dostaneme jejich hrubé míry. V roce 2017 bylo na území obce/okresu Brno-město evidováno 4 634 živě narozených (což v přepočtu na 1 000 obyvatel činí 12,21 živě narozených) a 4 134 zemřelých (10,89 v přepočtu na 1 000 obyvatel). V souhrnu byl tedy v roce 2017 zaznamenán přirozený přírůstek obyvatel ve výši 500 osob (1,32 v přepočtu na 1 000 obyvatel). Stabilně kladný přirozený přírůstek zaznamenáváme od roku 2006, tento baby-boom daný zahájením reprodukce silných ročníků ze 70. let minulého století stoupal do roku 2009, od té doby počet novorozenců mírně klesal. Od roku 2014 zaznamenáváme opětovný nárůst. V roce 2017 se v Brně narodilo nejvíce dětí za posledních cca 30 let. Více dětí se narodilo naposledy v roce 1985, kdy v Brně přišlo na svět 4 657 dětí. Český statistický úřad
  • Dlouhodobý výzkum sídlišť představuje unikátní sérii tří výzkumů brněnských sídlišť, které jsou od 80. let zpracovávány pro Magistrát města Brna. Výzkum si kladl za cíl přinášet opakovaně odpovědi na otázku, jak se mění brněnská sídliště a jejich obyvatelé. I když metodologie výzkumného šetření v roce 2011 není zcela identická jako u předchozích dvou vln (výzkum reflektoval nová témata, která souvisí s dnešní dobou), i tak se nabízí unikátní možnost srovnání vývoje životních podmínek a jejich hodnocení za posledních více než 20 let, a to i v kontextu národním a mezinárodním. Cílem třetí vlny výzkumu, která je předmětem publikované datové sady, bylo podat celistvý obraz o vybraných lokalitách, názorech i postojích jejich obyvatel a odpovědět na výzkumné otázky jako např. kdo jsou obyvatelé vybraných brněnských sídlišť a jaké je jejich vnímání kvality života v těchto lokalitách; jak jsou obyvatelé těchto sídlišť spokojeni s bytem, domem a sídlištěm; do jaké míry se obyvatelé sídlišť zapojují do života lokální komunity nebo jaká je jejich tendence ke stěhování. 1. etapa šetření (1988) – sídliště Kohoutovice, Bystrc II, Bohunice, Vinohrady. 2. etapa šetření (1995) – Kohoutovice, Bystrc II, Bohunice, Vinohrady, Kamenný Vrch. 3. etapa šetření (2011) – Vinohrady, Bohunice, Bystrc II, Kamenný Vrch, Lesná, Kamechy.
  • Reprezentativní sociologický průzkum na cílové populaci dospělých osob ve věku 18 a více let ČR je opakované, tzv. omnibusové šetření, jehož cílem je postihnout obraz města Brna v očích obyvatel ČR (tzv. vnější image). První vlna se uskutečnila v roce 2009, druhá vlna v roce 2013 a třetí vlna, která je předmětem této datové sady, v roce 2017. Hlavní výzkumné okruhy jsou: 1. Identifikace intenzity znalosti města Brna v dospělé populaci ČR, 2. Zjištění úrovně sympatií k městu Brnu, 3. Analýza image města Brna. 4. Analýza asociací obyvatel ČR s městem Brnem. Výzkum byl realizován jako terénní dotazníkové šetření na reprezentativním vzorku české populace ve věku 18 a více let. Sběr byl realizován na základě kvótního výběru. Stanovenými kvótními znaky byly pohlaví, věk, nejvyšší dosažené vzdělání, velikost sídla a kraj bydliště respondenta. • Populace: populace ČR ve věku 18 a více let • Výběr respondenta: kvótní výběr (viz výše) • Metoda: CAPI standardizované F2F rozhovory tazatelů agentury FOCUS s respondenty za pomocí elektronického dotazníku, rozhovory probíhaly v domácnostech respondentů • Nástroj sběru dat: dotazník obsahující uzavřené i otevřené otázky • Termín sběru dat: 11. - 24. května 2017 • Velikost výběrového souboru: 1013 dotazníků • Doba vyplnění: průměrně 14 minut.
  • Počet lůžek v zařízeních sociální péče pro seniory: Jedná se počty lůžek v Domovech pro seniory, kde se poskytují dlouhodobé pobytové služby seniorům, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby. Služba obsahuje pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy, poskytnutí ubytování, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, aktivizační činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje za úplatu. Měnící se demografická a sociální struktura obyvatelstva ukazuje nezbytnost rozvoje nabídky sociální a sociálně-zdravotní péče pro obyvatele v postproduktivním věku (65 a více let). Kapacity pobytových zařízení pro seniory se postupně přesouvají z domovů pro seniory do domovů se zvláštním režimem (nárůst počtu klientů s demencí apod.) – viz výše. Proto jsou v Brně v souladu se současnými trendy rozvíjeny veškeré formy péče, tedy nejen pobytové (institucionální), ale i terénní a ambulantní. Pobytové formy však zůstávají v souvislosti se zvyšujícím se podílem seniorské složky v populaci města nadále velkou prioritou. Cílem je snižovat deficit mezi poptávkou a nabídkou umístění v zařízeních sociální péče pro seniory, a to nejen pomocí uspokojivé kapacity lůžek, ale právě i rozvíjením širokého spektra služeb, jež umožňují péči o osoby ve vyšším věku přímo v jejich domovech. Tímto je umožněno setrvání seniorů v jejich přirozeném prostředí, což odpovídá soudobému trendu deinstitucionalizace sociální péče. Bytový odbor MMB, Odbor sociální péče MMB
  • V rámci ukazatelů Počet podporovaných sociálních bytů a Počet startovacích bytů je sledováno, nakolik se daří naplňovat cíle vytyčené ve Strategii bydlení (2009). Zastupitelstvo města Brna schválilo v roce 2010 Pravidla pronájmu bytů v domech v majetku města Brna a podmínky zajišťování bytové náhrady a v jejich rámci byl schválen Statut sociálního bytu a Statut startovacího bytu. O určení bytu jako sociálního rozhoduje Rada města Brna. Žadatel o sociální byt musí splňovat obecné podmínky pro podání žádosti o byt a dále musí dosáhnout určitého příjmového maxima. Nájemní smlouvu lze uzavřít na 2 roky s možností dalšího prodlužování vždy na 2 roky. O výběru konkrétního nájemce bytu se rozhoduje losováním. Startovacím bytem je byt v majetku města Brna nesvěřeného městské části, který byl rekonstruován či vybudován po 1. 1. 2010 a je určen pro bydlení maximálně 4členných rodin, u nichž je předpoklad, že budou schopny nejpozději do 5 let od pronájmu startovacího bytu si zajistit jiné bydlení. Žadatel o startovací byt musí splňovat obecné podmínky pro podání žádosti o byt a dále musí dosáhnout určitého příjmového minima a nepřesáhnout příjmové maximum. Brno vnímá problematiku bytové politiky a sociální péče zodpovědně a snaží se naplnit cíle dané obecně nejen ve Strategii pro Brno, ale konkrétně zejména ve Strategii bydlení a již čtvrtém Komunitním plánu sociálních služeb města Brna. Cílem je nabídnout vhodné typy bydlení a služeb, jak pro starší a jakkoliv znevýhodněné či handicapované občany, tak i pro mladé rodiny. Podporované sociální a startovací byty znamenají pro Brno – a to i v celorepublikovém měřítku – inovativní politiku, jejíž naplňování je velkou výzvou. V roce 2011 se podařilo vyčlenit v Brně vhodné bytové jednotky a město tak mohlo v roce 2012 poprvé nabídnout zájemcům 10 podporovaných sociálních bytů, v roce 2016 město provozovalo celkem 76 těchto bytů. Po počátečních obtížích se podařilo uvést v život i myšlenku startovacích bytů – od roku 2013 město provozovalo 44 těchto bytů, v roce 2016 se jednalo o 58 bytů. Bytový odbor MMB, Odbor sociální péče MMB
  • V roce 2011 se Brno zapojilo do mezinárodního projektu HELPS, jehož cílem bylo podpořit rozvoj inovativních forem bydlení a péče o cílové skupiny osob (zejména pro starší, zranitelné a jinak znevýhodněné osoby). Vedoucím partnerem projektu byl italský tým z Florencie (FVG Region – Area Welfare di Comunità/Region Friuli Venezia Giulia), projektovým partnerem za Českou republiku byl Sociologický ústav Akademie věd, oddělení Socioekonomie bydlení pod vedením Martina Luxe, který byl zodpovědný za výzkumnou část projektu po odborné stránce. Statutární město Brno bylo asociovaným partnerem a díky zapojení Kanceláře strategie města a Odboru sociální péče MMB se odborníci z magistrátu aktivně podíleli na směřování projektu a poskytnutí klíčových zkušeností a informací z dosavadní praxe. Projekt HELPS skončil v závěru roku 2014. V případě české části projektu bylo úkolem definovat modelový příklad sociálního a cenově dostupného bydlení pro seniory, např. formou sdíleného bydlení seniorů. Tato v zahraničí poměrně běžná forma nájemního bydlení byla v danou dobu v českém kontextu zatím nevyzkoušená. Účast města Brna v projektu HELPS byla proto zásadní pro nastavení vhodné formy sdíleného seniorského bydlení. Očekávaným přínosem účasti v projektu bylo především získání relevantních informací o kvalitě bydlení brněnských seniorů a jejich preferencích v oblasti bydlení, které byly získány prostřednictvím sociologického výzkumu Bytová situace a preference bydlení brněnské populace 65+ let. Tyto informace společně s inspirací i sdílenými zkušenostmi zahraničních projektových partnerů ze střední Evropy se staly podkladem pro vznik závěrečného dokumentu projektu: Místní akční plán projektu HELPS - pilotní projekt sdíleného seniorského bydlení v Brně. V konečném důsledku tak byl cíl projektu splněn – byly nasbírány relevantní informace a zkušenosti důležité pro konkrétní pilotní realizaci sdíleného seniorského bydlení v Brně. V případě jeho úspěšného vzniku a provozování tak mohlo dojít k prosazení této specifické formy bydlení v Brně i v dalších obcích ČR. První sdílený seniorský byt začal v Brně fungovat od konce roku 2016 v bytovém domě v centru města. Jednalo se o novou bytovou jednotku o rozloze cca 405 m2, která byla vybudována z nebytových prostor. V bytě pro maximálně 11 osob se nachází celkem 9 pokojů, společné prostory a sociální zařízení. Společné obytné části obsahují velký obytný prostor s televizním koutem, jídelnou a dostatečně kapacitní kuchyňskou sestavou, další společný prostor je řešen jako klidová místnost pro čtení a další obdobné aktivity. V jednotce sdíleného bydlení jsou dále prostory zázemí – skladové prostory na věci nájemníků, spížní prostory pro jednotlivé nájemníky, společná prádelna a místnost pro pečovatelskou službu. Na základě této úspěšné praxe už vznikly v Brně další sdílené seniorské byty.
  • Veřejný přehled kin ve městě Brně
  • Veřejný přehled divadel ve městě Brně
  • Veřejný přehled kostelů a chrámů ve městě Brně
  • Ukazatel sleduje počet lékařů. Počet lékařů v Brně mezi léty 2009 a 2016 mírně narostl, na republikové a krajské úrovni se podíl lékařů roste pomaleji. Je ale třeba si uvědomit, že ambulantních služeb v Brně využívají i lidé dojíždějící do Brna do zaměstnání, studenti a lidé z přirozeného spádového území města Brna. Ústav zdravotnických informací a statistiky: Zdravotnictví Jihomoravského kraje
  • Průběh hlasování v prvním ročníku participativního rozpočtu ve městě Brně
  • Seznam Family Pointů - tedy bezbariérových míst pro rodiny, kde je možné přebalit a nakrmit malé děti, využít dětský koutek nebo získat informační letáky. Na některých Family Pointech je možná také konzultace rodinných problémů se zaškolenou pracovnicí nebo využití veřejného internetu. Součástí dat je také provozní doba Family Pointů a odkaz na webové stránky. Data jsou zobrazena v mapové aplikaci Mapa přístupnosti Brna.
  • Doplňkový indikátor Průměrná mzda dle vzdělání ukazuje, jak se v čase mění výše hrubé měsíční průměrné mzdy podle nejvyššího dosaženého vzdělání. Pro zjištění hodnoty tohoto indikátoru byla využita data společnosti Profesia, spol. s r.o., která díky svému výzkumnému nástroji PayLab disponuje daty na úrovni nižší než krajské, a to v vpodrobnějším členění. Tento doplňkový indikátor ukazuje, že lidé s vysokoškolským vzdělání dosahují každoročně vyšší mzdy (o více než jednu třetinu) ve srovnání s pracovníky se základním vzděláním. Zdrojem dat je společnost Profesia CZ, spol. s r.o.
  • Datová sada od mobilního operátora obsahuje informace o počtu přítomného obyvatelstva v administrativní jednotce (ZSJ-základní sídelní jednotka). Dataset obsahuje Kód ZSJ, den v týdnu (weekend, workday), čas (hour) a počet přítomného ob. (users). Sběr dat byl proveden pomocí signalizační sítě mobilního operátora a byl měřen v září a říjnu roku 2016, na základě čehož se pak stanovily průměrný pracovní a víkendový den.
  • Hlavním cílem průzkumu Bydlení mladých realizovaného v roce 2017 bylo zjistit a popsat potřeby mladých lidí žijících v Brně v oblasti bydlení a také jejich preference v této oblasti. Analýza výsledků zohlednila rozdílné postoje respondentů podle demografické a socioekonomické struktury a také podle místa bydliště. Výsledky výzkumu pomáhají odpovědět na otázku, co by město mělo v oblasti bydlení dělat pro své stávající i budoucí mladé obyvatele, aby v Brně chtěli zůstávat. Výzkum sloužil jako jeden z podkladů Strategie bydlení města Brna 2018. Jednalo se o kvantitativní sociologický průzkum názorů a postojů mladých obyvatel Brna. Byl proveden dotazníkovým šetřením (face to face interakce mezi respondentem a tazatelem pomocí standardizovaného dotazníku). Hlavní výzkumné otázky: 1. Jaké jsou základní očekávání a požadavky mladých lidí, které kladou na své bydlení? (stávající potřeby versus plány do budoucna), 2. Jaký význam a důležitost přisuzují mladí lidé jednotlivým aspektům kvality bydlení? 3. Jaké lokality (ve smyslu typů bydlení) jsou mladými lidmi v Brně preferovány a co tyto preference ovlivňuje? 4. Jak se jednotlivé potřeby a motivace v kontextu bydlení liší podle sociodemografických charakteristik a fází životního cyklu? Dotazníkového šetření bylo uskutečněno na reprezentativním vzorku osob ve věku 18 – 35 let žijících v Brně – 50 % respondentů s trvalým a 50 % s obvyklým pobytem. Velikost vzorku byla 801 respondentů. Sběr byl realizován na základě kvótního výběru. Stanovenými kvótami byl věk, pohlaví, nejvyšší dosažené vzdělání, typ pobytu a městská část.