Hledat data dle tagu: ekonomika

Počet nalezených záznamů: 13

  • Indikátor udává přehled o vývoji celkového počtu mezinárodních veletrhů, vždy v ročním souhrnu. Data se vztahují k akciové společnosti Veletrhy Brno (BVV) jako dominantnímu subjektu v oblasti veletržnictví v regionu střední Evropy, od konce roku 2016 100% vlastněné městem Brnem. Akciová společnost Veletrhy Brno (BVV) je významným subjektem v oblasti obchodních služeb s výjimečným multiplikačním efektem na ostatní složky místní ekonomiky (ten zasahuje i do oblasti cestovního ruchu a kongresové turistiky). Veletržnictví přináší pozitivní efekty do místní ekonomiky. Do vývoje veletržnictví výrazně zasáhla ekonomická krize, avšak s oživením ekonomiky přišel významný obrat. Veletržní průmysl v roce 2016 pokračoval ve vzestupu a výsledky mírně překonaly srovnatelný rok 2014. Rok 2017 růst potvrdil. V počtu vystavovatelů převýšil srovnatelný rok 2015 o 9 % a v počtu návštěvníků o 12 %. Vzhledem k výraznému růstu ekonomiky očekáváme další růst výkonu celého odvětví. Růstový trend a pravidelné průzkumy mezi vystavovateli a návštěvníky potvrzují, že veletržní průmysl je navzdory rychlému vývoji internetu a možnosti prezentace tam stále atraktivní forma marketingového nástroje. Auditované roční statistické reporty společnosti Veletrhy Brno, a. s.
  • Indikátor sleduje počet volných pracovních míst v Brně. Data jsou čerpána z portálu Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) ze Statistických ročenek trhu práce. Další data jsou k dispozici veřejně na statistickém portálu MPSV. Od nástupu ekonomické krize byl znepokojivý pokles počtu volných pracovních míst – pro uchazeče o zaměstnání bylo extrémně složité dostat se na volné pracovní místo. V posledních letech se díky globálnímu ekonomickému růstu počet volných pracovních míst opět navyšuje, nedosahuje ale hodnot před rokem 2008. Portál MPSV; http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes.
  • V rámci tohoto indikátoru se sleduje rozloha lokalit evidovaných jako brownfields a jejich původní využití (ha). „Brownfieldy“ jsou plochy uvnitř urbanizovaného území, které ztratily svoji původní funkci, jsou úplně, popřípadě zčásti opuštěné nebo minimálně využívané. Může se jednat o průmyslové, zemědělské, vojenské areály, drážní pozemky a také o areály veřejné vybavenosti (např. zařízení zdravotnictví, sportu aj.). Fyzicky a ekonomicky negativně ovlivňují své okolí a v důsledku své původní činnosti jsou pravděpodobně kontaminovány nebo jinak zdevastovány, což snižuje jejich atraktivitu pro budoucí využití. Brownfields přes všechny své nevýhody a problémy poskytují zásadní vnitřní rozvojové rezervy města. Revitalizace těchto území by měla být jedním z prvořadých úkolů pro celkovou kvalitativní obnovu městského prostředí. Je však spojena s mnoha úskalími a značnými nároky na finance, potřebné jednak na získání pozemků a dále často i na jejich dekontaminaci. Od roku 2006 je pro město Brno zpracována mapa brownfields, která je průběžně aktualizována (2007, 2009, 2012, 2014, 2016). Ze sledování plyne, že počet a rozloha brownfields s původní výrobní funkcí postupně pravidelně klesá, a to právě díky probíhajícím revitalizacím. UAP Brno 2016
  • Indikátor průměrné nájemné maloobchodních, kancelářských, výrobních a obchodních prostor (EUR/m2/měsíc) sleduje vývoj realitního trhu, přičemž pokles průměrného nájemného indikuje nepříznivý ekonomický vývoj nebo v případě stabilního ekonomického vývoje převis nabídky nad poptávkou. Indikátor je zjišťován na základě expertního určení hodnot pro jednotlivé druhy nemovitostí ze strany významných realitních kanceláří a developerů; jednotlivé lokality se dělí podle své atraktivity na tzv. 1A lokality = nejatraktivnější a lokality 1B, které jsou méně atraktivní. Ze zjištěných hodnot vyplývá, že průměrné nájemné se u všech kategorií nemovitostí v čase příliš nemění a je poměrně stabilní. Po ekonomické krizi se hodnoty průměrného nájemného (vyjma obchodní, admin. center na okraji města) poměrně snížily. V současné době se však ceny dostávají na úroveň roku 2009 a očekává se i její další růst z důvodů omezené nabídky těchto prostor. Na základě expertního určení hodnot ze strany realitních kanceláří a developerů (např. CTP Invest).
  • Doplňkový indikátor Průměrná mzda dle vzdělání ukazuje, jak se v čase mění výše hrubé měsíční průměrné mzdy podle nejvyššího dosaženého vzdělání. Pro zjištění hodnoty tohoto indikátoru byla využita data společnosti Profesia, spol. s r.o., která díky svému výzkumnému nástroji PayLab disponuje daty na úrovni nižší než krajské, a to v vpodrobnějším členění. Tento doplňkový indikátor ukazuje, že lidé s vysokoškolským vzdělání dosahují každoročně vyšší mzdy (o více než jednu třetinu) ve srovnání s pracovníky se základním vzděláním. Zdrojem dat je společnost Profesia CZ, spol. s r.o.
  • Doplňkový indikátor Průměrná mzda dle pohlaví, jak se v čase mění výše hrubé měsíční průměrné mzdy mezi muži a ženami. Pro zjištění hodnoty tohoto indikátoru byla využita data společnosti Profesia, spol. s r.o., která díky svému výzkumnému nástroji PayLab disponuje daty na úrovni nižší než krajské, a to v vpodrobnějším členění. Tento doplňkový indikátor ukazuje, že muži dosahují každoročně vyšší mzdy (o cca jednu čtvrtinu) ve srovnání s ženami. Zdrojem dat je společnost Profesia CZ, spol. s r.o.
  • Kvantitativní indikátor Průměrná mzda ukazuje, nejen jak se v čase mění výše hrubé měsíční průměrné mzdy, ale také to, jak si vede okres Brno-město v porovnání s průměrem okresu Brno-venkov, Jihomoravského kraje a celé ČR. Vychází se přitom z předpokladu, že průměrná mzda by měla kontinuálně růst, aby si občané mohli jejím prostřednictvím zajistit určitý životní standard. Český statistický úřad tato data sleduje jen pro krajskou úroveň, pro zjištění hodnoty tohoto indikátoru byla proto využita data společnosti Profesia, spol. s r.o., která díky svému výzkumnému nástroji PayLab disponuje daty na úrovni nižší než krajské, a to v členění podle pohlaví, nejvyššího dosaženého vzdělání i jednotlivých odvětví. Dynamika růstu platů v Brně je obdobná jako v celé České republice i v Jihomoravském kraji, absolutní průměrná hodnota platů je v Brně (32 752 Kč) větší než průměr v ČR (29 241 Kč) a JMK (31 247 Kč) – předběžné údaje za rok 2017. Trend vývoje v poslední době je výrazně soupající, což zapřičiňuje i velmi nízká nezaměstnanost a nedostatek pracovní síly. Z meziokresního srovnání vyplývá, že dlouhodobě rychleji rostou mzdy v Brně-městě než v okrese Brno-venkov, kde je průměrná mzda (29 670) nižší, než je průměr v Jihomoravském kraji. Hlavní město Praha se naopak v rámci České republiky vymyká a má nejvyšší průměrnou mzdu – 38 166 Kč. Zajímavé je i srovnání se zahraničním. V Bratislavě je průměrná mzda 38 805 Kč a je tedy vyšší než ve městě Brně, přičemž se každoročně tento rozdíl stále zvyšuje a Bratislava tak přeskočila i hlavní město Prahu. Zdrojem dat je společnost Profesia CZ, spol. s r.o.
  • Indikátor vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Jedná se o jeden ze základních ukazatelů hospodářské kondice města/regionu. Tento ukazatel nahrazuje do roku 2012 zveřejňovanou míru registrované nezaměstnanosti, která poměřovala všechny dosažitelné uchazeče o zaměstnání pouze k ekonomicky aktivním osobám. Nový ukazatel Podíl nezaměstnaných osob má kvůli odlišné definici jinou úroveň a je tudíž s původním ukazatelem nesrovnatelný. Ukazatel dobře odráží většinu změn v hospodářství ČR i hospodářství v globálním měřítku. Na konci roku 2008 lze snadno rozpoznat nástup celosvětové hospodářské krize, dále pak lze vyčíst sezónnost některých prací (to se týká zejména celé ČR a JMK, město Brno nemá sezónní výkyvy velké). Celkově lze konstatovat, že se podíl nezaměstnaných osob/míra registrované nezaměstnanosti v Brně pohybuje dlouhodobě mezi 6 a 9 %, což je nyní nad průměrem celé ČR. Je to překvapivě vyšší hodnota, než by se u města velikosti Brna dala předpokládat. Varující je zejména negativní trend v posledních letech, kdy město Brno vykazuje horší čísla než je průměr Jihomoravského kraje a celé ČR. Může to souviset s velkým počtem absolventů, kteří každoročně přispívají k vysoké konkurenci na místním trhu práce: o pracovní místa v Brně se ucházejí absolventi brněnských univerzit, kteří ovšem na základě místa svého trvalého bydliště „přispívají“ k výpočtu podílu nezaměstnaných osob v jiných okresech. Poslední rok klesá podíl nezaměstnaných osob celorepublikově, tedy i v Brně a Jihomoravském kraji. Hodnoty se dostávají na úroveň před rokem 2008. Portál MPSV; http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes.
  • Indikátor odráží poptávku a nabídku na trhu práce. Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo je syntetickým indikátorem, který na jedné straně ukazuje, kolik je volných pracovních míst a zároveň na druhé straně kolik lidí je bez práce. Indikátorem lze sledovat, jestli má trh práce dostatek pracovních sil a zda na druhou stranu není až příliš vysoký přetlak zájemců o volná pracovní místa. Počty uchazečů o jedno pracovní místo se od roku 2008 v době počátku globální hospodářské krize neustále zvyšovaly až do roku 2013. Znepokojivý byl zejména velmi nízký počet volných pracovních míst – pro uchazeče o zaměstnání bylo extrémně složité dostat se na volné pracovní místo. V roce 2008 byl poměr uchazečů na jedno volné pracovní místo 1,5 a k tomuto poměru se v současné době hodnota indikátoru opět přibližuje (2,5 v červnu 2017), což je příznivý signál. Potenciálně rozevírající se nůžky mezi počtem volných pracovních míst a dosažitelnými uchazeči jsou velkou hrozbou pro stabilitu trhu práce a obecněji pro stabilitu společnosti. S přihlédnutím k relativně vyššímu podílu nezaměstnaných osob v Brně je nutné tuto oblast detailně sledovat (v poslední době můžeme díky globálnímu ekonomickému růstu sledovat zlepšení jak ve statistice podílu nezaměstnaných osob, tak i v počtu volných míst). Portál MPSV; http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes.
  • Indikátor sleduje počet ekonomických subjektů (v členění na fyzické a právnické osoby) na území okresu Brno-město a na území Jihomoravského kraje registrovaných v Registru ekonomických subjektů (RES). V uplynulém období je zaznamenán pozvolný nárůst počtu ekonomických subjektů, a to jak na území ČR, tak i na území JMK i města Brna. Nejvýraznější meziroční nárůst počtu ekonomických subjektů registrovaných na území správního obvodu města Brna za poslední období byl zaznamenán mezi lety 2010 a 2011 (počet registrovaných ekonomických subjektů k 31. 12. 2010 vzrostl o 3 % počtu roku 2009). ČSÚ, Statistická ročenka Jihomoravského kraje
  • Průzkum platů Platy.cz, který provozuje společnost Profesia CZ, spol. s r.o., vznikl v roce 2007. Vstupními údaji pro průzkum jsou mzdy zaměstnanců, kteří vyplní dotazník na stránce www.platy.cz. Každý den si takhle srovná plat v průměru 200-500 zaměstnanců na různých pozicích. Sesbírané dotazníky podléhají kontrole na duplicity a procházejí třemi fázemi očisťování vzorku od extrémních hodnot či duplicit. Průzkum platů Platy.cz disponuje rozsáhlou databází údajů o platech a mzdách na trhu práce, v které jsou zastoupeni zaměstnanci různých společností podle jejich velikosti, vlastnictví či odvětví.
  • Hrubý domácí produkt (HDP) je peněžním vyjádřením celkové hodnoty statků a služeb nově vytvořených v daném období na určitém území. Ukazatel je používán k měření výkonnosti ekonomiky. Hodnoty v tabulce jsou vyjádřením dosahované úrovně HDP na 1 obyvatele v daném městě/kraji vztažené k průměrnému HDP na 1 obyvatele za 28 členských zemí EU, tj. EU28 = 100 %. HDP města Brna není nikde sledovaným a veřejně publikovaným údajem. Data byla proto získána expertním odhadem. Tyto odhady jsou odvozeny od dat za úroveň NUTS 3 a respektují meziroční změny v odvětvové struktuře na této regionální úrovni. Pozn.: HDP je od roku 2012 přepočítáno na průměr EU28, jelikož v roce 2013 přistoupilo Chorvatsko. Do té doby byla data HDP počítána za EU27. Dle expertního výpočtu dle údajů Českého statistického úřadu vykazoval ukazatel HDP na obyvatele v ČR v posledních sledovaných 10 letech postupný růst s menším výkyvem v roce 2010. Ten byl způsoben oslabenou ekonomikou z důvodu přetrvávající ekonomické recese. HDP na obyvatele České republiky se v průběhu poslední dekády postupně přibližuje evropskému průměru. Na obyvatele města Brna připadá HDP nadprůměrný, a to jak ve srovnání s úrovní celorepublikovou, tak s úrovní EU. Z uvedených údajů je zřejmé, že metropole Jihomoravského kraje patří po Hlavním městě Praze vzhledem k své ekonomické výkonnosti k leaderům mezi krajskými městy v České republice. Na těchto výsledcích se pozitivně odráží posilující úloha výzkumu a vývoje, kde rozhodující roli sehrává vysokoškolský sektor. ČSÚ, Eurostat; Expertní zpracování podrobných dat