Hledat data : vzdělání

Počet nalezených záznamů: 32

  • Doplňkový indikátor Průměrná mzda dle vzdělání ukazuje, jak se v čase mění výše hrubé měsíční průměrné mzdy podle nejvyššího dosaženého vzdělání. Pro zjištění hodnoty tohoto indikátoru byla využita data společnosti Profesia, spol. s r.o., která díky svému výzkumnému nástroji PayLab disponuje daty na úrovni nižší než krajské, a to v vpodrobnějším členění. Tento doplňkový indikátor ukazuje, že lidé s vysokoškolským vzdělání dosahují každoročně vyšší mzdy (o více než jednu třetinu) ve srovnání s pracovníky se základním vzděláním. Zdrojem dat je společnost Profesia CZ, spol. s r.o.
  • O šancích dětí a mládeže v domácí i zahraniční konkurenci významně rozhoduje jejich vzdělávání. Významným ukazatelem je kromě kvality výuky také množství škol a jejich kapacita. Ve školním roce 2015/2016 se na území města nacházelo 136 mateřských a 66 základních škol. Středních škol bylo na území Brna 56, zřizovatelem převážné většiny středních škol je Jihomoravský kraj. Odbor školství, mládeže a tělovýchovy MMB
  • Město Brno se vyprofilovalo jako centrum vědy, výzkumu a inovací s přesahem nejen regionálním, ale i mezinárodním. Podpora vědy a výzkumu je proto samostatnou prioritou strategických dokumentů jak města, tak Jihomoravského kraje (JMK). Data pochází z rozpočtu města Brna, konkrétně z položky Ostatní – Ostatní výzkum a vývoj. Město Brno dává do R&D cca 0,5 % z celkového rozpočtu města. Je důležité, aby se celkové výdaje do tohoto segmentu významně nesnižovaly, aby si město Brno udrželo pozici centra vědy a výzkumu v ČR. Rozklikávací rozpočet města Brna
  • Tento kvantitativní indikátor udává přehled o počtu vysokoškolských studentů na veřejných školách ve městě Brně. Indikátor se vztahuje k posilování profilu města Brna jako univerzitního města. Vypovídá nejen o atraktivitě a kvalitě brněnských vysokých škol, ale také o celkové atraktivitě města Brna. Veřejné vysoké školy mají v Brně dlouhou tradici. Přesto, že se počty studentů stále snižují (což souvisí se silnými ročníky, které nastupovaly na vysoké školy v letech 2009-2011, tak i třeba s politickou situací VŠ na státní úrovni). Na veřejných VŠ stále studuje přes 90 % všech vysokoškolských studentů v Brně. Výkonové ukazatele MŠMT
  • Tento kvantitativní indikátor udává přehled o počtu vysokoškolských studentů na soukromých školách ve městě Brně. Indikátor se vztahuje k posilování profilu města Brna jako univerzitního města. Vypovídá nejen o atraktivitě a kvalitě brněnských vysokých škol, ale také o celkové atraktivitě města Brna. Soukromé vysoké školy nemají tak pevné postavení v porovnání s veřejnými vysokými školami. Přesto zde však v roce 2011 studovalo cca 5 500 studentů. Od té doby však dochází k poklesu studentů. Mnohé soukromé vysoké školy také zanikly. V roce 2017 v Brně evidujeme 5 soukromých vysokých škol s počtem cca 2 700 studentů (tedy o polovinu méně jak v roce 2011). Výkonové ukazatele MŠMT
  • Doktorští studenti jsou významným indikátorem jak počtu VŠ studentů, tak vědy a výzkumu v Brně. Počet doktorských studentů v Brně od roku 2012 mírně klesá, přesto však jsou tyto počty relativně stabilizované a nedochází k tak velkému pokelsu jako u celkového počtu studentů. Zajímavým aspektem však je zvyšující se počet zahraničních Ph. D. studentů, jejichž počet se neustále zvyšuje. To indikuje stále významnější pozici Brna jakožto univerzitního města a jako centra vědy a výzkumu. Výkonové ukazatele MŠMT
  • Počet absolventů vysokých škol spoluvytváří pozitivní image Brna coby uznávaného a prestižního univerzitního města. Uchazeče o zaměstnání – absolventy láká možnost využít získanou specializaci a odborné vědomosti v praxi – tudíž často hledají v místě absolvování vysoké školy profesní uplatnění. Prostřednictvím získané odbornosti a specializace, nabytých znalostí a vědomostí, své kreativity a ideálů se mohou stát absolventi „motorem“ ekonomického rozvoje města a přinášet výsledky v oblasti vědy, výzkumu, vývoje a inovací. Počet absolventů v současnosti klesá, souvisí to s celkovou demografickou situací, která ovlivňuje počty příjmaných studentů na VŠ a politikou jednotlivých vysokých škol. Výkonové ukazatele MŠMT
  • Souhrnná indikátorová karta pro základní ukazatele ve výzkumu a vývoji (VaV) ve městě Brně obsahuje tři indikátory: počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji, počet pracovišť ve výzkumu. Protože se data týkající se výzkumu a vývoje veřejně publikují v okresním členění jen za podnikatelský sektor, souhrnné údaje potřebné pro vyhodnocení indikátorů byly z Českého statistického úřadu poskytnuty na vyžádání. Dále bylo čerpáno ze Statistických ročenek Jihomoravského kraje a dalších tematických statistických publikací zaměřujících se na oblast výzkumu a vývoje. V meziročním srovnání lze pozorovat soustavný nárůst v hodnotách všech uvedených indikátorů bez ohledu na hospodářské výkyvy. Toto zjištění vypovídá o vysoké prioritě soustavné podpory vědy a výzkumu ve městě Brně a v Jihomoravském kraji, který má ambici stát se jedním z padesáti nejvíce inovativních regionů Evropské unie. Významným nástrojem pro dosažení tohoto cíle je existence pravidelně aktualizované Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje. Český statistický úřad
  • V této indikátorové kartě je pozornost věnována patentům. Ty sice nejsou jedinou kategorií výsledků výzkumu a vývoje, ale v mezinárodním měřítku se jim věnuje značná pozornost a existuje k nim rovněž detailní statistika vedená Úřadem průmyslového vlastnictví ČR. Jelikož se data týkající se výsledků výzkumu a vývoje veřejně publikují v okresním členění jen za podnikatelský sektor, souhrnné údaje potřebné pro vyhodnocení indikátorů byly poskytnuty na vyžádání prostřednictvím pobočky Českého statistického úřadu v Brně. Přestože je sledované období příliš krátké na to, aby bylo možno vyvodit relevantní závěry, lze v něm přesto vypozorovat neustálý nárůst počtu udělených patentů v Brně i Jihomoravském kraji. Samotné město Brno se na uvedených patentových statistikách Jihomoravského kraje podílí asi ze 75 %, přičemž tento podíl se v posledních letech zvyšuje. Pro bližší relevantní závěry je vhodné výhledově zahrnout do monitoringu delší časovou řadu, případně se pokusit rozšířit sledované ukazatele o data týkající se např. příjmů z prodeje licencí k patentům atd. Český statistický úřad
  • O šancích dětí a mládeže v domácí i zahraniční konkurenci významně rozhoduje jejich vzdělávání. Významným ukazatelem je kromě kvality výuky také množství škol a jejich kapacita. Tato indikátorová karta se zabývá předškolním, školním a středoškolským vzděláváním v Brně a jejich vývojem. V jednotlivých tabulkách jsou zachyceny počty škol, kapacita škol a počet dětí za jednotlivé školní roky počínaje školním rokem 2006/2007. Data týkající se předškolního a základního vzdělávání jsou poskytována Odborem školství mládeže a tělovýchovy MMB. Data týkající se středoškolského vydělávání jsou obsažena ve výročních zprávách o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Jihomoravském kraji. Poptávka po umístění v mateřských školách v současné době převyšuje nabídku. To je způsobeno jak legislativními změnami tak demografickým vývojem, kdy se od konce 90. let dostávaly do věku vyšší plodnosti generace žen narozených v silné populační vlně 70. let 20. století. Na zvyšující se podíl dětí v populaci reagují každým rokem zvyšující se (kromě školního roku 2010/2011) kapacity brněnských mateřských škol. Předpokládalo se, že jde o časově omezený jev (baby-boom) a že se počty dětí v předškolním věku v příštích letech opět sníží. Nicméně se zatím tak neděje, což souvisí se statusem trvalého pobytu, respektive s nemožností sledovat přesný počet obyvatel na území města. Právě mezi mladými rodinami s dětmi je počet obyvatel bez trvalého pobytu mnoho. Tato skutečnost velmi komplikuje možnosti plánování a predikce. Pozitivem je, že tento jev potvrzuje atraktivitu Brna a jeho schopnost přitahovat nové obyvatele. Odbor školství, mládeže a tělovýchovy MMB
  • Počet zahraničních studentů na brněnských univerzitách i počet studentů vyslaných na studium do zahraničí poukazuje na míru propojenosti akademické sféry brněnských univerzit s univerzitami v zahraničí. Rostoucí tendence těchto indikátorů svědčí o otevřenosti domácího akademického prostředí vůči zahraničí, o snaze přilákat nadané zahraniční studenty ke studiu do Brna a tím o posilování pozitivního profilu města a vnějších vztahů. Indikátory týkající se zahraničních vazeb brněnských univerzit byly zjištěny individuálně za každou univerzitu zvlášť. Ty poskytly na požádání všechny potřebné údaje, vždy k 31. říjnu daného roku. Je to z toho důvodu, že daná hodnota odpovídá právě k tomuto datu nejvíce reálnému stavu. V případě počtu studentů vyslaných na studium do zahraničí roční období zahrnuje kromě prvních 10 měsíců daného roku i poslední 2 měsíce roku předešlého (1. 11. až 31. 10.). (Pozn. Údaje za roky 2014 a 2015 odpovídají počtům studentů k 31. 12.) Rostoucí počet zahraničních studentů studujících v Brně svědčí o zvyšující se otevřenosti brněnského akademického prostředí v mezinárodním kontextu i o vzrůstající atraktivitě Brna pro zahraniční studenty. Brno se dlouhodobě profiluje jako univerzitní město, centrum vědy, výzkumu a inovací. Podobná situace panuje u druhého z uvedených indikátorů. Počet studentů brněnských univerzit vyslaných na studium do zahraničí od roku 2004 také roste. Nabídka výměnných studijních pobytů se neustále zvyšuje a reaguje tak na značnou poptávku ze strany studentů, kteří dříve neměli možnost studijně vycestovat do zahraničí, získat cenné poznatky z cizího akademického prostředí, zlepšit se v cizím jazyce a poznat zahraniční kulturu. Zdrojem dat jsou databáze jednotlivých brněnských univerzit.
  • Indikátor zjišťuje míru nezaměstnanosti absolventů vysokých škol všech forem studia nacházejících se ve městě Brně v míře podrobnosti dle jednotlivých fakult. Jedná se o míru uplatnění absolventů vysokých škol na trhu práce po dokončení studia. Je vypočten jako podíl nezaměstnaných absolventů evidovaných na Úřadech práce a všech absolventů vysokých škol nacházejících se ve městě Brně. Indikátor sleduje, zda má trh práce dostatečnou kapacitu a nabídku pracovních míst pro čerstvé absolventy. Dále vypovídá o struktuře a míře nezaměstnanosti absolventů jednotlivých univerzit a fakult a ukazuje, kteří uchazeči o zaměstnání mezi absolventy brněnských vysokých škol se hůře prosazují na trhu práce. V roce 2013, v době nejvyšší nezaměstnanosti absolventů, z veřejných vysokých škol dosahovala nevyšší míry nezaměstnanosti absolventů Veterinární a farmaceutická univerzita, konkrétně Fakulta veterinárního lékařství (24,5 %) a Fakulta veterinární hygieny a ekologie (22,8 %). Vysokou mírou nezaměstnanosti se vyznačovala i Fakulta výtvarných umění (24,1 %) a Fakulta architektury (19,3 %) Vysokého učení technického v Brně. V rámci Mendelovy univerzity v Brně vykazovala nejvyšší míru nezaměstnanosti Agronomická fakulta (15, 8 %). Největší míry nezaměstnanosti absolventů z fakult Masarykovy univerzity dosahovala Fakulta sportovních studií (13,7 %). V tabulce nejsou obsaženy všechny soukromé vysoké školy, jelikož k nim nebyly zjištěny údaje. Z uvedených soukromých vysokých škol, nejvyšší míru nezaměstnaných absolventů vykazovala Vysoká škola obchodní a hotelová (v roce 2013 to bylo 18,0 %) a nově i VŠ Karla Engliše (19,6 % v roce 2016). Statistické údaje Úřadu práce ČR, statistické výstupy
  • Veřejný přehled muzeí a galerií ve městě Brně
  • Veřejný přehled kulturních center, zařízení ve městě Brně
  • Veřejný přehled zámků a hradů ve městě Brně a okolí