Hledat data : stárnutí

Počet nalezených záznamů: 4

  • V roce 2011 se Brno zapojilo do mezinárodního projektu HELPS, jehož cílem bylo podpořit rozvoj inovativních forem bydlení a péče o cílové skupiny osob (zejména pro starší, zranitelné a jinak znevýhodněné osoby). Vedoucím partnerem projektu byl italský tým z Florencie (FVG Region – Area Welfare di Comunità/Region Friuli Venezia Giulia), projektovým partnerem za Českou republiku byl Sociologický ústav Akademie věd, oddělení Socioekonomie bydlení pod vedením Martina Luxe, který byl zodpovědný za výzkumnou část projektu po odborné stránce. Statutární město Brno bylo asociovaným partnerem a díky zapojení Kanceláře strategie města a Odboru sociální péče MMB se odborníci z magistrátu aktivně podíleli na směřování projektu a poskytnutí klíčových zkušeností a informací z dosavadní praxe. Projekt HELPS skončil v závěru roku 2014. V případě české části projektu bylo úkolem definovat modelový příklad sociálního a cenově dostupného bydlení pro seniory, např. formou sdíleného bydlení seniorů. Tato v zahraničí poměrně běžná forma nájemního bydlení byla v danou dobu v českém kontextu zatím nevyzkoušená. Účast města Brna v projektu HELPS byla proto zásadní pro nastavení vhodné formy sdíleného seniorského bydlení. Očekávaným přínosem účasti v projektu bylo především získání relevantních informací o kvalitě bydlení brněnských seniorů a jejich preferencích v oblasti bydlení, které byly získány prostřednictvím sociologického výzkumu Bytová situace a preference bydlení brněnské populace 65+ let. Tyto informace společně s inspirací i sdílenými zkušenostmi zahraničních projektových partnerů ze střední Evropy se staly podkladem pro vznik závěrečného dokumentu projektu: Místní akční plán projektu HELPS - pilotní projekt sdíleného seniorského bydlení v Brně. V konečném důsledku tak byl cíl projektu splněn – byly nasbírány relevantní informace a zkušenosti důležité pro konkrétní pilotní realizaci sdíleného seniorského bydlení v Brně. V případě jeho úspěšného vzniku a provozování tak mohlo dojít k prosazení této specifické formy bydlení v Brně i v dalších obcích ČR. První sdílený seniorský byt začal v Brně fungovat od konce roku 2016 v bytovém domě v centru města. Jednalo se o novou bytovou jednotku o rozloze cca 405 m2, která byla vybudována z nebytových prostor. V bytě pro maximálně 11 osob se nachází celkem 9 pokojů, společné prostory a sociální zařízení. Společné obytné části obsahují velký obytný prostor s televizním koutem, jídelnou a dostatečně kapacitní kuchyňskou sestavou, další společný prostor je řešen jako klidová místnost pro čtení a další obdobné aktivity. V jednotce sdíleného bydlení jsou dále prostory zázemí – skladové prostory na věci nájemníků, spížní prostory pro jednotlivé nájemníky, společná prádelna a místnost pro pečovatelskou službu. Na základě této úspěšné praxe už vznikly v Brně další sdílené seniorské byty.
  • Indikátor ukazuje podíl kilometrů vodovodní sítě ve věkových kategoriích (0-10, 10 – 20, …100 a více let). Je velice důležité znát stáří vodovodní sítě a její hranici životnosti, aby se mohlo předcházet potenciálním problémům. Město Brno má na svém území vodovodní síť budovanou již v 19. století. Ačkoli se jedná o menšinový podíl celkové kilometráže, je velmi důležité tyto údaje sledovat. Téměř 3/4 celkové délky sítě je mladších 50 let, přičemž hranice životnosti těchto sítí se udává kolem 60-70 let dle kvality materiálu a dalších faktorů. Přesto stárnutí této infrastruktury není žádoucí a je důležité nejstarší úseky obměňovat. Brněnské vodárny a kanalizace, a. s., Statutární město Brno
  • Indikátor ukazuje podíl kilometrů kanalizační sítě ve věkových kategoriích (0-10, 10 – 20, …). Je velice důležité znát stáří kanalizační sítě a její hranici životnosti, aby se mohlo předcházet potenciálním problémům. Město Brno má na svém území kanalizační síť tvořenou již v 19. století. Ačkoli se jedná o menšinový podíl celkové kilometráže, je velmi důležité tyto údaje sledovat. Téměř 3/4 celkové délky sítě je mladších 50 let, přičemž hranice životnosti těchto sítí se udává kolem 60-70 let dle kvality materiálu a dalších faktorů. Přesto stárnutí této infrastruktury není žádoucí a je důležité nejstarší úseky obměňovat. Brněnské vodárny a kanalizace, a. s., Statutární město Brno
  • Zdravotnická záchranná služba (ZZS) zajišťuje odbornou přednemocniční neodkladnou péči. Tísňová linka ZZS má v Česku číslo 155. Přednemocniční neodkladná péče (PNP) je definována jako péče o postižené na místě jejich úrazu nebo náhlého onemocnění, v průběhu jejich transportu k dalšímu odbornému ošetření a při jejich předání do zdravotnického zařízení. Přednemocniční neodkladnou péči zajišťují výjezdové skupiny: Rychlá zdravotnická pomoc (RZP), v níž je nejméně dvoučlenná posádka ve složení řidič-záchranář a zdravotnický záchranář. Druhou kategorií je Rychlá lékařská pomoc (RLP), s nejméně tříčlennou posádkou ve složení řidič-záchranář, zdravotnický záchranář a lékař (min. 1 atestace v oboru chirurgie, vnitřní lékařství, všeobecné lékařství, anesteziologie a resuscitace nebo pediatrie, avšak nejvhodnější je atestace v oboru urgentní medicína). Počet případů, kdy musí ZZS vyjíždět v posledních letech mírně stoupá. Jedním z důvodů může být například rostoucí populace města Brna, mírné stárnutí populace a tím i zvyšující se potřeba péče. Další okolnosti mohou být například klimatické, kdy zejména ve velmi horkých letních měsících roste výrazně počet výjezdů ZZS, stejně tak tomu je při náledích. Velmi dobrým ukazatelem je snižující se počet výjezdů, které přesáhly 20 minutovou hranici, což je zákonem daný limit dojezdu ZZS. Zdravotnická statistika 2018, Odbor obrany magistrátu města Brna