Hledat data : demografie

Počet nalezených záznamů: 11

  • Indikátor určuje hustotu zalidnění obyvatel ve městě Brně, tedy kolik obyvatel v průměru žije na 1 km2. Hustota zalidnění v Brně se po roce 2000 snižovala, přičemž minimální hodnoty dosáhla v roce 2007. Po tomto roce následoval postupný nárůst a v posledních čtyřech letech dochází ke stagnaci. V roce 2016 žilo v Brně v průměru 1 643 obyvatel na jednom kilometru čtverečním, což jsou přibližně dvě třetiny hodnoty hustoty zalidnění Prahy. Český statistický úřad
  • Věková pyramida představuje grafické znázornění věkové struktury obyvatelstva daného regionu. Znázorňuje počet mužů a žen v daném věku, v daném okamžiku a na vymezeném území. Věková struktura je velmi důležitý nástroj při určování sociální politiky v daném místě, jelikož se z ní dají vyčíst potenciální problémy, kterým by mohlo město čelit. Věková struktura města Brna je velmi obdobná s ostatními velkými městy. Nejpočetnější skupinou (kohortou) jsou lidé ve věku 35-44 let, tedy tzv. Husákovy děti, jež byly součástí velkého populačního boomu v 70 a 80. letech 20. století. Další významnou skupinou jsou lidé ve věku 60-69 let, tedy lidé, kteří se narodili krátce po válce. Věková struktura je regresního typu – tzn., že začíná převažovat složka populace v postproduktivním typu. Český statistický úřad
  • Index stáří vyjadřuje, kolik je v populaci obyvatel ve věku 60 let a více na 100 dětí ve věku 0-14 let. Ukazatel index stáří porovnává dětskou a seniorskou složku populace. K 31. 12. 2016 připadalo na 100 osob ve věku 0–14 let 135,5 osob ve věku 65+. Na 1 osobu ve věku 0–14 let tedy v daném roce připadlo více než 1,3 obyvatele v seniorském věku. Index stáří se v brněnské populaci pohybuje od roku 2009 kolem hodnoty 136 a patří k nejvyšším z indexů stáří velkých měst v celé ČR (stagnace a mírný pokles indexu v roce 2011 byl dán jak nárůstem dětské složky, tak i patrně i korekcí počtu obyvatel vlivem SLBD 2011). Český statistický úřad
  • Indikátor sleduje vývoj počtu obyvatel na území obce/okresu Brno-město v ročním horizontu (vždy k 31. 12. daného roku). Počet obyvatel města Brna se od šedesátých let 20. století zvyšoval, v převážné míře zásluhou migrace zejména z ostatních okresů Jihomoravského kraje. Nejvyšší počet obyvatel – 392 507 osob, mělo Brno v roce 1990 (k 31. 12.). Zlom nastal koncem roku 1993, kdy celkový počet obyvatel města Brna začal pomalu klesat. Na nejnižší počet obyvatel se město dostalo na konci roku 2006, kdy mělo 366 680 obyvatel. Od roku 2007 docházelo k mírnému nárůstu počtu obyvatel. Výrazný nárůst obyvatel v roce 2011 oproti roku 2010 byl dán mj. i novým přepočtem obyvatel vzešlým ze Sčítání lidu, domů a bytů, které se uskutečnilo v roce 2011 (SLDB 2011). Po roce 2011 počet obyvatel mírně klesá. K 31. prosinci roku 2017 mělo Brno-město celkem 379 527 obyvatel s trvalým pobytem. Český statistický úřad
  • Střední délka života (též naděje dožití) vyjadřuje počet roků, který v průměru ještě prožije osoba právě x-letá za předpokladu, že po celou dobu jejího dalšího života se nezmění řád vymírání, zjištěný úmrtnostní tabulkou, zkonstruovanou pro daný kalendářní rok nebo jiné (zpravidla delší) období. Jedná se tedy o hypotetický údaj, který říká, kolika let by se člověk určitého věku dožil, pokud by úroveň a struktura úmrtnosti zůstala stejná jako v daném roce. Vývoj střední délky života v Jihomoravském kraji i v Brně vykazuje pozitivní růst. Střední délka života v Brně činila pro roky 2011–2015 pro muže 76,73 let a 82,54 let pro ženy. Tato střední délka života v Brně je nejvyšší ze všech zbývajících okresů JMK (viz Statistická ročenka JMK, 2016). Z rostoucích hodnot indikátoru lze usuzovat, že kvalita života v jihomoravské metropoli, stejně jako v celém Jihomoravském kraji, roste. Český statistický úřad
  • Hrubá míra porodnosti (hmp) – nejjednodušší ukazatel vypočítaný jako počet živě narozených dětí na 1 000 obyvatel k 1.7. v daném roce (tzv. střední stav). Hrubá míra úmrtnosti (hmú) – nejjednodušší ukazatel vyjadřující úroveň úmrtnosti, je definován jako počet zemřelých připadajících na 1 000 obyvatel (středního stavu) V roce 2016 bylo na území obce/okresu Brno-město evidováno 4 563 živě narozených (což v přepočtu na 1 000 obyvatel činí 12,07 živě narozených) a 3 938 zemřelých (10,42 v přepočtu na 1 000 obyvatel). V souhrnu byl tedy v roce 2016 zaznamenán přirozený přírůstek obyvatel ve výši 625 osob (1,7 v přepočtu na 1 000 obyvatel). Stabilně kladný přirozený přírůstek zaznamenáváme od roku 2006, tento baby-boom daný zahájením reprodukce silných ročníků ze 70. let minulého století vrcholil v roce 2009, kdy se narodilo nejvíce nových brněnských obyvatel, od té doby počet novorozenců mírně klesal (až na rok 2014 a 2016, kdy byl zaznamenán opětovný nárůst), stále však zůstává přirozená měna v kladných číslech. Český statistický úřad
  • Jakým směrem se bzde ubírat početnost populace, tedy zda oiristem oijkesbe ču zůstane stabilizována, určuje populační dynamika. Ta se sestává z přirozeného přírůstku a migračního přírůstku. Výsledkem těchto dvou ukazatelů je pak celkový přírůstek. Všechny tyto ukazatele jsou vztáhnuty na 1 000 obyvatel středního stavu, čímž dostaneme jejich hrubé míry. V roce 2017 bylo na území obce/okresu Brno-město evidováno 4 634 živě narozených (což v přepočtu na 1 000 obyvatel činí 12,21 živě narozených) a 4 134 zemřelých (10,89 v přepočtu na 1 000 obyvatel). V souhrnu byl tedy v roce 2017 zaznamenán přirozený přírůstek obyvatel ve výši 500 osob (1,32 v přepočtu na 1 000 obyvatel). Stabilně kladný přirozený přírůstek zaznamenáváme od roku 2006, tento baby-boom daný zahájením reprodukce silných ročníků ze 70. let minulého století stoupal do roku 2009, od té doby počet novorozenců mírně klesal. Od roku 2014 zaznamenáváme opětovný nárůst. V roce 2017 se v Brně narodilo nejvíce dětí za posledních cca 30 let. Více dětí se narodilo naposledy v roce 1985, kdy v Brně přišlo na svět 4 657 dětí. Český statistický úřad
  • Počet lůžek v zařízeních sociální péče pro seniory: Jedná se počty lůžek v Domovech pro seniory, kde se poskytují dlouhodobé pobytové služby seniorům, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby. Služba obsahuje pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy, poskytnutí ubytování, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, aktivizační činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje za úplatu. Měnící se demografická a sociální struktura obyvatelstva ukazuje nezbytnost rozvoje nabídky sociální a sociálně-zdravotní péče pro obyvatele v postproduktivním věku (65 a více let). Kapacity pobytových zařízení pro seniory se postupně přesouvají z domovů pro seniory do domovů se zvláštním režimem (nárůst počtu klientů s demencí apod.) – viz výše. Proto jsou v Brně v souladu se současnými trendy rozvíjeny veškeré formy péče, tedy nejen pobytové (institucionální), ale i terénní a ambulantní. Pobytové formy však zůstávají v souvislosti se zvyšujícím se podílem seniorské složky v populaci města nadále velkou prioritou. Cílem je snižovat deficit mezi poptávkou a nabídkou umístění v zařízeních sociální péče pro seniory, a to nejen pomocí uspokojivé kapacity lůžek, ale právě i rozvíjením širokého spektra služeb, jež umožňují péči o osoby ve vyšším věku přímo v jejich domovech. Tímto je umožněno setrvání seniorů v jejich přirozeném prostředí, což odpovídá soudobému trendu deinstitucionalizace sociální péče. Bytový odbor MMB, Odbor sociální péče MMB
  • V rámci ukazatelů Počet podporovaných sociálních bytů a Počet startovacích bytů je sledováno, nakolik se daří naplňovat cíle vytyčené ve Strategii bydlení (2009). Zastupitelstvo města Brna schválilo v roce 2010 Pravidla pronájmu bytů v domech v majetku města Brna a podmínky zajišťování bytové náhrady a v jejich rámci byl schválen Statut sociálního bytu a Statut startovacího bytu. O určení bytu jako sociálního rozhoduje Rada města Brna. Žadatel o sociální byt musí splňovat obecné podmínky pro podání žádosti o byt a dále musí dosáhnout určitého příjmového maxima. Nájemní smlouvu lze uzavřít na 2 roky s možností dalšího prodlužování vždy na 2 roky. O výběru konkrétního nájemce bytu se rozhoduje losováním. Startovacím bytem je byt v majetku města Brna nesvěřeného městské části, který byl rekonstruován či vybudován po 1. 1. 2010 a je určen pro bydlení maximálně 4členných rodin, u nichž je předpoklad, že budou schopny nejpozději do 5 let od pronájmu startovacího bytu si zajistit jiné bydlení. Žadatel o startovací byt musí splňovat obecné podmínky pro podání žádosti o byt a dále musí dosáhnout určitého příjmového minima a nepřesáhnout příjmové maximum. Brno vnímá problematiku bytové politiky a sociální péče zodpovědně a snaží se naplnit cíle dané obecně nejen ve Strategii pro Brno, ale konkrétně zejména ve Strategii bydlení a již čtvrtém Komunitním plánu sociálních služeb města Brna. Cílem je nabídnout vhodné typy bydlení a služeb, jak pro starší a jakkoliv znevýhodněné či handicapované občany, tak i pro mladé rodiny. Podporované sociální a startovací byty znamenají pro Brno – a to i v celorepublikovém měřítku – inovativní politiku, jejíž naplňování je velkou výzvou. V roce 2011 se podařilo vyčlenit v Brně vhodné bytové jednotky a město tak mohlo v roce 2012 poprvé nabídnout zájemcům 10 podporovaných sociálních bytů, v roce 2016 město provozovalo celkem 76 těchto bytů. Po počátečních obtížích se podařilo uvést v život i myšlenku startovacích bytů – od roku 2013 město provozovalo 44 těchto bytů, v roce 2016 se jednalo o 58 bytů. Bytový odbor MMB, Odbor sociální péče MMB