Hledat data : bydliště

Počet nalezených záznamů: 11

  • Adresy přiřazené dle spádovosti k jednotlivým mateřským školám. Data obsahují všechny brněnské adresní body s kódem škol pro přiřazení ke spádovým mateřským školám. Data byla vytvořena dle přílohy platné vyhlášky o spádovosti mateřských škol. Data jsou zobrazena v mapové aplikaci Spádovost mateřských škol a na webu Zápis do mateřských škol ve městě Brně.
  • Adresy přiřazené dle spádovosti k jednotlivým základním školám. Data obsahují všechny brněnské adresní body s kódem škol pro přiřazení ke spádovým základním školám. Data byla vytvořena dle přílohy platné vyhlášky o spádovosti základních škol. Data jsou zobrazena v mapové aplikaci Spádovost základních škol a na webu Zápis žáků do základních škol ve městě Brně.
  • Reprezentativní sociologický průzkum na cílové populaci dospělých osob ve věku 18 a více let ČR je opakované, tzv. omnibusové šetření, jehož cílem je postihnout obraz města Brna v očích obyvatel ČR (tzv. vnější image). První vlna se uskutečnila v roce 2009, druhá vlna v roce 2013, která je předmětem této datové sady, a třetí vlna v roce 2017. Hlavní výzkumné okruhy jsou: 1. Identifikace intenzity znalosti města Brna v dospělé populaci ČR, 2. Zjištění úrovně sympatií k městu Brnu, 3. Analýza image města Brna. 4. Analýza asociací obyvatel ČR s městem Brnem. Výzkum byl realizován jako terénní dotazníkové šetření na reprezentativním vzorku české populace ve věku 18 a více let. Sběr byl realizován na základě kvótního výběru. Stanovenými kvótními znaky byly pohlaví, věk, nejvyšší dosažené vzdělání, velikost sídla a kraj bydliště respondenta. Velikost výběrového souboru: N = 1022. Způsob výběru vzorku: kvótní výběr (dle kvót ČSÚ 2010). Termín sběru dat: 8. - 14. října 2013. Nástroj sběru dat - dotazník, doba vyplnění: průměrně 13 minut, metodika sběru dat: CAPI – osobní dotazování F2F vyškolených tazatelů s elektronickým dotazníkem.
  • Reprezentativní sociologický průzkum na cílové populaci dospělých osob ve věku 18 a více let ČR je opakované, tzv. omnibusové šetření, jehož cílem je postihnout obraz města Brna v očích obyvatel ČR (tzv. vnější image). První vlna, která je předmětem této datové sady, se uskutečnila v roce 2009, druhá vlna v roce 2013 a třetí vlna v roce 2017. Hlavní výzkumné okruhy jsou: 1. Identifikace intenzity znalosti města Brna v dospělé populaci ČR, 2. Zjištění úrovně sympatií k městu Brnu, 3. Analýza image města Brna. 4. Analýza asociací obyvatel ČR s městem Brnem. Výzkum byl realizován jako terénní dotazníkové šetření na reprezentativním vzorku české populace ve věku 18 a více let. Sběr byl realizován na základě kvótního výběru. Stanovenými kvótními znaky byly pohlaví, věk, nejvyšší dosažené vzdělání, velikost sídla a kraj bydliště respondenta. Velikost výběrového souboru: N = 1002.
  • Reprezentativní sociologický výzkum „Jaké chcete Brno?“, provedený na přelomu roku 2016 a 2017 si kladl za cíl zjistit, které aspekty kvality života jsou pro obyvatele Brna důležité a do jaké míry a ve kterých oblastech je potřeba usilovat o změnu či rozvoj. Výsledky průzkumu byly použity jako jeden z podkladů při tvorbě nové vize a strategie města #brno2050 s časovým horizontem do roku 2050. Výzkum se skládal ze dvou částí: z přípravného kvalitativního šetření a následného rozsáhlého reprezentativního kvantitativního výzkumu na 1230 obyvatelích Brna ve věku 15 a více let. Zahrnuti byli jak lidé s trvalým bydlištěm v Brně, tak i ti, kdo zde trvalé bydliště nemají, ale v Brně žijí.
  • Reprezentativní sociologický výzkum „Charakter města Brna v postojích jeho obyvatel“ se zabývá hodnocením kvality života v Brně – sleduje hodnocení různorodých aspektů kvality života samotnými obyvateli města. S jeho pomocí opakovaně měříme, jak jsou lidé spokojeni s vytipovanými faktory (např. oblast bydlení, pracovních příležitostí, vzdělávání, bezpečnosti, zdravotní a sociální péče, volného času, čistoty města apod.)., tj. jedná se o zpětnou vazbu od „uživatelů“ města, nikoliv o „tvrdá“ data. První výzkum proběhl v roce 2009, druhý (který je předmětem této datové sady) v roce 2013 a třetí vlna (která je předmětem této datové sady) byla uskutečněna na jaře 2017. Výběr vzorku respondentů je stanoven na základě metody kvótního výběru. Kvótními znaky jsou věkové kategorie, pohlaví a městské části. Zahrnuti byli jak lidé s trvalým bydlištěm v Brně, tak i ti, kdo zde trvalé bydliště nemají, ale žijí v Brně. Výběrový soubor je stanoven v rozsahu 1 000 respondentů.
  • Reprezentativní sociologický výzkum „Charakter města Brna v postojích jeho obyvatel“ se zabývá hodnocením kvality života v Brně – sleduje hodnocení různorodých aspektů kvality života samotnými obyvateli města. S jeho pomocí opakovaně měříme, jak jsou lidé spokojeni s vytipovanými faktory (např. oblast bydlení, pracovních příležitostí, vzdělávání, bezpečnosti, zdravotní a sociální péče, volného času, čistoty města apod.)., tj. jedná se o zpětnou vazbu od „uživatelů“ města, nikoliv o „tvrdá“ data. První výzkum proběhl v roce 2009, druhý (který je předmětem této datové sady) v roce 2013 a třetí vlna byla uskutečněna na jaře 2017. Výběr vzorku respondentů je stanoven na základě metody kvótního výběru. Kvótními znaky jsou věkové kategorie, pohlaví a městské části. Zahrnuti byli jak lidé s trvalým bydlištěm v Brně, tak i ti, kdo zde trvalé bydliště nemají, ale žijí v Brně. Výběrový soubor je stanoven v rozsahu 1 000 respondentů.
  • Reprezentativní sociologický výzkum „Charakter města Brna v postojích jeho obyvatel“ se zabývá hodnocením kvality života v Brně – sleduje hodnocení různorodých aspektů kvality života samotnými obyvateli města. S jeho pomocí opakovaně měříme, jak jsou lidé spokojeni s vytipovanými faktory (např. oblast bydlení, pracovních příležitostí, vzdělávání, bezpečnosti, zdravotní a sociální péče, volného času, čistoty města apod.)., tj. jedná se o zpětnou vazbu od „uživatelů“ města, nikoliv o „tvrdá“ data. První výzkum (který je předmětem této datové sady) proběhl v roce 2009, druhý v roce 2013 a třetí vlna byla uskutečněna na jaře 2017. Výběr vzorku respondentů je stanoven na základě metody kvótního výběru. Kvótními znaky jsou věkové kategorie, pohlaví a městské části. Zahrnuti byli jak lidé s trvalým bydlištěm v Brně, tak i ti, kdo zde trvalé bydliště nemají, ale žijí v Brně. Výběrový soubor je stanoven v rozsahu 1 000 respondentů.
  • Indikátor vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Jedná se o jeden ze základních ukazatelů hospodářské kondice města/regionu. Tento ukazatel nahrazuje do roku 2012 zveřejňovanou míru registrované nezaměstnanosti, která poměřovala všechny dosažitelné uchazeče o zaměstnání pouze k ekonomicky aktivním osobám. Nový ukazatel Podíl nezaměstnaných osob má kvůli odlišné definici jinou úroveň a je tudíž s původním ukazatelem nesrovnatelný. Ukazatel dobře odráží většinu změn v hospodářství ČR i hospodářství v globálním měřítku. Na konci roku 2008 lze snadno rozpoznat nástup celosvětové hospodářské krize, dále pak lze vyčíst sezónnost některých prací (to se týká zejména celé ČR a JMK, město Brno nemá sezónní výkyvy velké). Celkově lze konstatovat, že se podíl nezaměstnaných osob/míra registrované nezaměstnanosti v Brně pohybuje dlouhodobě mezi 6 a 9 %, což je nyní nad průměrem celé ČR. Je to překvapivě vyšší hodnota, než by se u města velikosti Brna dala předpokládat. Varující je zejména negativní trend v posledních letech, kdy město Brno vykazuje horší čísla než je průměr Jihomoravského kraje a celé ČR. Může to souviset s velkým počtem absolventů, kteří každoročně přispívají k vysoké konkurenci na místním trhu práce: o pracovní místa v Brně se ucházejí absolventi brněnských univerzit, kteří ovšem na základě místa svého trvalého bydliště „přispívají“ k výpočtu podílu nezaměstnaných osob v jiných okresech. Poslední rok klesá podíl nezaměstnaných osob celorepublikově, tedy i v Brně a Jihomoravském kraji. Hodnoty se dostávají na úroveň před rokem 2008. Graf: https://url.datamatic.io/u/103204811400219056456/1Ufo9f2MPUFucowCYQxxgsRUBFr3PHegP MPSV: https://www.mpsv.cz/web/cz/mesicni
  • Reprezentativní sociologický průzkum na cílové populaci dospělých osob ve věku 18 a více let ČR je opakované, tzv. omnibusové šetření, jehož cílem je postihnout obraz města Brna v očích obyvatel ČR (tzv. vnější image). První vlna se uskutečnila v roce 2009, druhá vlna v roce 2013 a třetí vlna, která je předmětem této datové sady, v roce 2017. Hlavní výzkumné okruhy jsou: 1. Identifikace intenzity znalosti města Brna v dospělé populaci ČR, 2. Zjištění úrovně sympatií k městu Brnu, 3. Analýza image města Brna. 4. Analýza asociací obyvatel ČR s městem Brnem. Výzkum byl realizován jako terénní dotazníkové šetření na reprezentativním vzorku české populace ve věku 18 a více let. Sběr byl realizován na základě kvótního výběru. Stanovenými kvótními znaky byly pohlaví, věk, nejvyšší dosažené vzdělání, velikost sídla a kraj bydliště respondenta. • Populace: populace ČR ve věku 18 a více let • Výběr respondenta: kvótní výběr (viz výše) • Metoda: CAPI standardizované F2F rozhovory tazatelů agentury FOCUS s respondenty za pomocí elektronického dotazníku, rozhovory probíhaly v domácnostech respondentů • Nástroj sběru dat: dotazník obsahující uzavřené i otevřené otázky • Termín sběru dat: 11. - 24. května 2017 • Velikost výběrového souboru: 1013 dotazníků • Doba vyplnění: průměrně 14 minut.
  • Hlavním cílem průzkumu Bydlení mladých realizovaného v roce 2017 bylo zjistit a popsat potřeby mladých lidí žijících v Brně v oblasti bydlení a také jejich preference v této oblasti. Analýza výsledků zohlednila rozdílné postoje respondentů podle demografické a socioekonomické struktury a také podle místa bydliště. Výsledky výzkumu pomáhají odpovědět na otázku, co by město mělo v oblasti bydlení dělat pro své stávající i budoucí mladé obyvatele, aby v Brně chtěli zůstávat. Výzkum sloužil jako jeden z podkladů Strategie bydlení města Brna 2018. Jednalo se o kvantitativní sociologický průzkum názorů a postojů mladých obyvatel Brna. Byl proveden dotazníkovým šetřením (face to face interakce mezi respondentem a tazatelem pomocí standardizovaného dotazníku). Hlavní výzkumné otázky: 1. Jaké jsou základní očekávání a požadavky mladých lidí, které kladou na své bydlení? (stávající potřeby versus plány do budoucna), 2. Jaký význam a důležitost přisuzují mladí lidé jednotlivým aspektům kvality bydlení? 3. Jaké lokality (ve smyslu typů bydlení) jsou mladými lidmi v Brně preferovány a co tyto preference ovlivňuje? 4. Jak se jednotlivé potřeby a motivace v kontextu bydlení liší podle sociodemografických charakteristik a fází životního cyklu? Dotazníkového šetření bylo uskutečněno na reprezentativním vzorku osob ve věku 18 – 35 let žijících v Brně – 50 % respondentů s trvalým a 50 % s obvyklým pobytem. Velikost vzorku byla 801 respondentů. Sběr byl realizován na základě kvótního výběru. Stanovenými kvótami byl věk, pohlaví, nejvyšší dosažené vzdělání, typ pobytu a městská část.