Data a věková struktura obyvatel Brna

Pro rozvoj města Brna je důležitý nejen počet jeho obyvatel, který se mimochodem v čase příliš nemění, ale i věková struktura populace, kde už můžeme v čase pozorovat výraznější změny. Tyto proměny věkové struktury souvisí především s těmito trendy:

  • snižující se úmrtnost ve všech věkových skupinách,
  • prodlužování naděje dožití (důsledek moderní medicíny a zdravého životního stylu),
  • snižující se úhrnná plodnost pod záchovnou hranici 2,14 dětí na 1 ženu,
  • migrace, a to zejména mladých obyvatel (mladší obyvatelé jsou migračně aktivnější) jak do města, tak z města ven.

Je také potřeba upozornit, že se do statistik souvisejících s demografií propisují jen obyvatelé s trvalým pobytem. O ostatních obyvatelích nemáme bohužel žádné detailnější informace, nicméně z mnoha další zdrojů odhadujeme, že v Brně žije dalších asi 60 tis. obyvatel bez trvalého pobytu. 

Jak se výše jmenované trendy projevují v Brně v číslech? V roce 2009, žilo v Brně 47 751 dětí (osob ve věku 0-15 let), tj. 12 % populace, a 65 064 seniorů a seniorek (osob ve věku 65+), tj. 17 % populace. Za uplynulých deset let tyto složky populace narostly na 15 % (děti), respektive 20 % (senioři) – v roce 2019 v Brně žilo 59 339 dětí (nárůst o 11 588 dětí) a 79 457 seniorů (nárůst o 14 393 osob). Snížil se ale počet osob v tzv. produktivním věku (15–64 roky): v roce 2009 tvořilo tuto část populace 69 %, tj. 258  584 osob a v roce 2019 o 16 034 osob méně, tedy 242 550 osob, což je 63 %. Může se zdát, že dětí v Brně přibývá, jenže pokud se podíváme ještě na o něco starší data, zjistíme, že před 20 lety žilo v Brně 75 tis. osob ve věku 0-15 let, což bylo 19 %.  

Znát věkovou strukturu celého města a to, co ji ovlivňuje, je důležité, ale daleko více je potřeba znát věkovou strukturu menších územních celků – např. městských částí. Je to z toho důvodu, aby mohly být dobře naplánovány služby, které se pojí s jednotlivými věkovými skupinami – např. školky a školy pro děti a studenty, dopravní infrastruktura, infrastruktura pro volnočasové aktivity a sport či zdravotní služby a především služby, které jsou zaměřené na poskytování pomoci a péče pro starší osoby. Zde se však setkáváme s  jednou metodologickou obtíží: Český statistický úřad nepublikuje takto podrobná data o věkové struktuře na úrovni městských částí každý rok, ale jen jednou za deset let u příležitosti Sčítání lidu, domů a bytů. Každoročně tedy známe z ČSÚ jen věkovou strukturu populace celého Brna. Pokud nás tedy zajímají údaje za menší území, musíme si vypomoci údaji z Registru obyvatelstva, přičemž je nutné se smířit s tím, že obě databáze nejsou zcela shodné a porovnatelné. Pokud tedy vezmeme za vděk daty z registru obyvatel, můžeme mezi sebou porovnat jednotlivé městské části Brna.  

“Nejmladší” městské části (0-15 let, dle ČSÚ tvoří děti 15 % populace Brna):

  • Městské části s nejvyšším podílem: Žebětín (21,4 %), Medlánky (21,1 %), Ivanovice (19,5 %), Útěchov (19,5 %), Jundrov (18,3 %)
  • Městské části s nejnižším podílem: Vinohrady (14, 2 %), Kr. Pole (14,6 %), Brno-jih (14,7 %), Řečkovice a Mokrá Hora (14, 8 %) a Žabovřesky (14, 9 %).

Nejvyšší podíl dětí se nachází v okrajových městských částech města, které zažily v uplynulých letech výraznější rezidenční výstavbu a kam se stěhovali mladí dospělí, jež zde založili své rodiny.  Nejmenší podíl dětí pak mají tyto městské části, kde je zastoupena sídlištní, starší socialistická zástavba.  

“Nejstarší” městské části (65+ let, dle ČSÚ tvoří senioři 20 % populace Brna):

  • Městské části s nejvyšším podílem: Žabovřesky (27,4 %), Řečkovice a Mokrá Hora (27,1 %), Komín (26,8 %), Starý Lískovec (25, 7 %) a Kohoutovice (25,2 %)
  • Městské části s nejnižším podílem: Žebětín (15,2 %), Nový Lískovec (15,6 %), Útěchov (16,4 %).

Opět tedy můžeme konstatovat, že městské části se sídlištními celky budovanými v 70.–80. letech 20. století mají obecně vyšší podíl seniorů a seniorek. Naopak nejméně je tato složka populace zastoupena v městských částech, jako jsou Žebětín (15,2 %), Nový Lískovec (15,6 %), Útěchov (16,4 %).  

Nejvyšší podíl produktivní složky populace v MČ (15-64 let, dle ČSÚ tvoří “pracanti” 63 % populace Brna):

  • Městské části s nejvyšším podílem: Nový Lískovec (68, 9 %), Brno-jih (68,9 %), Vinohrady (68, 6 %), Brno-střed (66,3 %)
  • Městské části s nejnižším podílem: Komín (55,6 %), Jundrov (57, 5 %), Žabovřesky (57,7 %), Řečkovice a Mokrá Hora (58,2 %) či Starý Lískovec (58,9 %). 

Podrobnější data naleznete v této aplikaci:

Důležitou informací pro fungování základních škol jsou pak další, už velmi specifické informace o počtu dětí podle věku, které spádově patří na konkrétní školu. Jedná se o přehlednou interaktivní tabulku, ve které se dá dobře sledovat potenciál dětí, jež by mohly na danou školu nastoupit. 

Závěrem dodejme, že karty jsou rozdané – věková struktura v Brně, jakož i v celé České republice je a bude velmi rozkolísaná. Už po roce 2010 se populačně silné poválečné ročníky přesunuly do vyšších věkových kategorií, po roce 2035 se do poproduktivního věku přesunou jejich děti, tedy silné ročníky narozené v průběhu 70. let 20. století a zároveň budou vstupovat do produktivního věku populačně slabší ročníky, které se narodily od 90. let. 20. století a později. Trend demografického stárnutí Brna by mohla zvrátit jen migrace mladších věkových ročníků (zejména žen v plodném věku), avšak v realitě je přínos této věkové skupiny mezi 20–30 lety pozitivní jen drobně. Je to z toho důvodu, že tato věková skupina je poměrně migračně aktivní a stejně jako se někteří mladí do Brna stěhují, jiní se stěhují z Brna ven, zejména do jeho zázemí.