Brno se stává kosmopolitním městem

Cizinců přibývá nejen v České republice, ale i v Brně.  Jde o logický vývoj ve společnosti, která se internacionalizuje. Máme zde procesy globalizace, jsme členy Evropské unie, Brno je univerzitní město – a tomu všemu odpovídá i hospodářská poptávka. Dá se tedy říct, zda je Brno kosmopolitní město? Pojďme se podívat na tento jev podrobněji očima statistiky. V současné době je k pobytu v rámci města Brna přihlášeno více než 36 tisíc cizinců. Jedná se o statistiku MVČR, která je měsíčně aktualizována. Počty cizinců jsou součtem nahlášeného jak trvalého, tak přechodného pobytu. Zvláštní postavení mají občané Slovenska, kteří se sice mezi cizince počítají, nicméně velká část z nich se nemusí na úřadech v ČR k pobytu hlásit. A aby to bylo ještě složitější, část Slováků je v Brně k trvalému pobytu přihlášena a ve statistikách tak figuruje. Podívejme se proto na počet cizinců bez Slováků – takových v Brně žije téměř 29 tisíc, což je 7,6 % všech obyvatel města. Nicméně ani tento počet není úplně přesný. Nezanedbatelnou část cizinců pobývajících v Brně totiž tvoří občané EU s pracovními smlouvami a ti nemusí být přihlášeni k pobytu a do statistik se tak nepromítají. Při odhadu celkového počtu cizinců a počtu cizinců z jednotlivých zemí je tedy potřeba  s těmito nepřesnostmi počítat. Jinými slovy nelze přesně určit, kolik cizinců v Brně žije. I tak Vám ale můžeme ukázat zajímavé podrobnější statistiky.

Dynamika růstu nabrala na intenzitě zejména po roce 2015. Za nárůstem patrně stojí poptávka firem po “chybějících” zaměstnancích při velmi nízké nezaměstnanosti v ČR. Pro srovnání uveďme, že počet cizinců žijících v zázemí města v okrese Brno-venkov roste méně dynamicky (v současné době je k pobytu v zázemí města přihlášeno skoro 7 tisíc cizinců). Data od roku 2011 potvrzují, že počet cizinců souvisí s hospodářským růstem města a regionu. V roce 2011, kdy byla ekonomika ovlivněna globální ekonomickou krizí, počet cizinců v Brně dokonce klesal. Nyní je trend přesně opačný.

Aktuálně jsou v Brně přihlášeni k pobytu příslušníci z celkem 145 států světa. Jediným globálním regionem, jejichž obyvatelé v Brně nežijí, je oblast rovníkové Afriky. Když vynecháme Slováky, tak je jednoznačným lídrem Ukrajina, která má v Brně 8,5 tisíc svých obyvatel. Následně je nejvíce přihlášeno k pobytu v Brně Vietnamců a Rusů. Ve statistikách jsou významně zastoupeni i občané Rumunska, Indie, Bulharska, Turecka nebo USA.

Pokud srovnáme vývoj za poslední rok (srovnání červen 2019 – červen 2020), nejvíce cizinců přibylo (kromě tak trochu nespočitatelných obyvatel Slovenska) z Ukrajiny (752), Ruska (556) a Turecka (200). Další cizinci pak nejvíce přibyli z Indie, Kazachstánu, Velké Británie a Spojených států, Srbska nebo Číny. Naopak úbytky jsou v ročním srovnání malé, největší byly zaznamenány u cizinců ze Saúdské Arábie ( -67 ) a Arménie (- 36).

Nejvíce cizinců je k pobytu přihlášeno v městské části Brno-střed, dále pak v MČ Brno-sever a Královo Pole. Není to překvapivé vzhledem k tomu, že se jedná o velké městské části. Při přepočtení počtu cizinců k populační velikosti MČ je na čele žebříčku MČ Brno-jih, kde cizinci tvoří téměř třetinu všech obyvatel. Mezi 13 – 16 % mají Černovice, Slatina a Královo Pole. Vyšší podíly cizinců v jižní části Brna jsou dány zejména přítomností velkých ubytoven. Černovice mají zvýšený podíl cizinců vzhledem k početné vietnamské komunitě. Nejnižší procentuální zastoupení mají pak cizinci v Ořešíně a v ostatních populačně menších MČ.

 

Situace cizinců na trhu práce

Další zajímavé informace o cizincích nám dávají statistiky Úřadu práce ČR. Ke dni 31. 12. 2019 bylo na kontaktních pracovištích Úřadu práce v Brně registrováno 42,6 tis. cizinců. Kromě toho bylo živnostenským úřadem registrováno dalších 4,5 tis. cizinců, kteří soukromě podnikají. Celkem se na trhu práce v Brně pohybuje zhruba 47 167 zahraničních pracovníků (odborná analýza Úřadu práce ČR, Krajská pobočka v Brně). V celém kraji je to pak více než 71,9 tis. zahraničních pracovníků. Nejvíce zahraničních pracovníků je z EU nebo ze států, u kterých není potřebné k přístupu na pracovní trh povolení. Tato situace je obdobná v okrese Brno-venkov a v celém kraji.

Za posledních 15 let se počet zahraničních pracovníků v celém Jihomoravském kraji více než ztrojnásobil. Roli v tom hraje větší propojení ekonomik, vstup do EU a globalizační trendy. Zároveň lze nalézt i souvislost s celkovou situací na trhu práce, kdy je v Brně i v celé ČR extrémně nízká nezaměstnanost.

Podle odborné analýzy ÚP  jsou z národnostního hlediska v celém Jihomoravském kraji převažující skupinou zahraničních pracovníků občané Slovenska. Geografická blízkost, neexistence jazykové bariéry a poměrně dobrá dopravní dostupnost umožňují občanům SR uplatnění ve většině oblastí pracovního trhu. Z cizinců registrovaných Úřadem práce v Jihomoravském kraji Slováci představují cca 45 %. Druhou nejpočetnější skupinou jsou Ukrajinci (cca 18,6 %), Následují občané Rumunska (cca 6,2 %) a Bulharska (cca 4,1 %). Pokud zahrneme i cizince působící zde na živnostenská oprávnění, tak pátou nejpočetnější národností budou s 3,1 % Vietnamci. Cizinci ze třetích zemí se koncentrují především do Brna, ve venkovských okresech je (mimo Ukrajinců) jejich počet minimální.

Z výše uvedených statistik a závěrů je patrné, že město Brno je pro cizince atraktivní destinací pro život i práci. Například u největšího soukromého brněnského zaměstnavatele IBM, který zaměstnává celkem přes 4 000 lidí, pracuje kolem 1 700 cizinců. Snad tedy lze na závěr konstatovat, že Brno je kosmopolitní město, přičemž struktura cizinců v Brně je relativně různorodá (a to jak z hlediska jejich národnosti tak z hlediska jejich vzdělání).

Podle nejnovějších dat z roku 2020 můžeme říct, že i přes opatření kvůli onemocnění covid-19 počet cizinců v Brně stále roste. Tato opatření se však na vývoji počtu cizinců mohou projevit až později. Pokud současná situace ani jiná zásadní ekonomická či politická změna výrazně nezasáhne do života města, můžeme očekávat růst počtu cizinců i v budoucnosti.  A to koresponduje s dlouhodobou vizí města obsaženou ve strategii #brno2050 – Brno, jako mezinárodní město, usiluje o rozmanitost a otevřenost k lidem z různých zemí. A jde tomu i naproti: skrze činnost Brno Expat Centre se aktivně snaží lákat vysoce kvalifikované cizince, za což již bylo několikrát oceněno v zahraničí.

Podklady k článku: Statistika MVČROdborná analýza ÚP; Data