Za co studenti v Brně utrácí a čím se po městě pohybují?

Město studentů, město univerzit nebo město výzkumu a vývoje. Tak se nyní přezdívá Brnu. Před patnácti lety ale město vypadalo jinak, nebylo nijak profilované, hledalo svoji identitu. Strojírenství bylo po transformačních procesech v 90. letech v útlumu, veletrhy také ztrácely svůj dřívější lesk. A byly to právě univerzity a zejména jejich studenti, kteří Brnu dali zcela novou tvář.

Od přelomu tisíciletí počet studentů vysokých škol výrazně vzrostl. Univerzity získaly mnoho finančních prostředků na svůj rozvoj a na rozvoj vědeckých pracovišť. Kromě vzniku špičkové vědy a perfektního zázemí pro vzdělávání se ovšem Brno proměnilo daleko hlouběji. Proměnila se výrazně ekonomická struktura města, kdy zhruba 75 % lidí pracuje ve službách, na průmysl a stavebnictví připadá jen jedna čtvrtina. Město se výrazně oživilo, změnilo se nejen jeho centrum, ale i lokální centra a jejich přilehlé obytné oblasti. Zatímco před deseti či patnácti lety bylo obtížné v Brně najít restauraci, kam zajít na večeři, nyní je město vyhlášené jako gastronomické centrum s mnoha renomovanými podniky. Velkou renesanci zažívá také kavárenství. Na tom všem má velký podíl právě přítomnost studentů a vysokých škol.

Vysoké školy ovlivňují ekonomiku města více způsoby, přímo i nepřímo. Nepřímé vlivy jsou například vytváření vysoce kvalifikovaných a vzdělaných pracovníků, což do města přitahuje nové investory, rozvíjí se nové typy služeb a malého a středního podnikání. V toto článku se ale zaměříme na vlivy přímé. Těmi je především spotřební chování studentů mající vliv na ekonomický rozvoj města. Tyto přímé vlivy se snažíme postihnout formou výzkumů od přelomu roku 2011/2012. Celkem se uskutečnily už 4 průzkumy (vlny 2012, 2014, 2016, 2018), kterých se dobrovolně zúčastnilo více než 10 000 studentů a studentek (dále jen studentů), což je vysoké číslo samo o sobě a dokládá fakt, že studentům na Brně velmi záleží. Tyto výzkumy, které jsou zpracovány díky bakalářským a diplomovým pracím, se zaměřují na spotřební chování studentů, tedy na typ ubytování a dopravy, volný čas, týdenní a měsíční příjmy a výdaje a jejich složení. Výzkumy mají formu on-line anketního šetření, kdy jsou studenti přes svoje školy oslovováni jménem Magistrátu města Brna a žádáni o vyplnění elektronického dotazníku. Jedná se tak o anketu a nikoliv o reprezentativní sociologické šetření. Výsledky tak nelze považovat za plně odrážející chování a postoje všech studentů brněnských vysokých škol, přesto je však do jisté míry můžeme považovat za vypovídající, což potvrzuje i kontinuita vzájemná konzistentnost výsledků jednotlivých časových vln průzkumu.

Poslední vlny průzkumu se účastnilo 1 611 respondentů (z toho 1536 vyplnilo českou verzi a 75 anglickou verzi). Více odpovídaly studentky než studenti (64 % žen versus 36 % mužů) a spíše mladší respondenti (studenti bakalářských ročníků tvořili dvě třetiny našeho souboru, doktorandi byli zastoupeni pouze 3 %). Nejvyšší podíl respondentů reprezentovali studenti Masarykovy univerzity (62 %), dále pak studenti VUT (21 %), studenti MENDELU (7 %) a VFU (6 %). Osm z deseti respondentů bylo české národnosti a necelou jednou pětinou byli zastoupeni Slováci a Slovenky. Jen 1,5 % našeho vzorku představovali studenti z ostatních zahraničních států.

Všechny čtyři vlny průzkumů potvrdily fakt, že Brno přitahuje zejména studenty z Jihomoravského kraje a také ve větší míře z kraje Vysočina a ze Zlínského, Olomouckého a Pardubického kraje. Projevuje se i vazba na kraj Moravskoslezský a okolní kraje Slovenské republiky.

První část dotazníku se věnovala dopravním otázkám – jak se studenti do města dopravují a jak se pohybují přímo v Brně. Studenti (jen ti, co nebydlí v Brně) se do Brna nejčastěji dopravují vlakem, následuje jízda autobusem a autem. Oproti výzkumu z roku 2016 můžeme pozorovat nárůst přepravy vlakem. Vlak je nově pro studenty výrazně levnější, díky od roku 2018 zavedeným studentským slevám, a vzhledem k probíhající modernizaci vlaků patrně i pohodlnější. Dvě třetiny respondentů se tak v roce 2018 do Brna dopravily vlakem, více jak jedna třetina autobusem a necelá třetina autem (ať již vlastním nebo formou spolujízdy). Důležité je, že oproti roku 2014 poklesl počet studentů dopravujících se autem. Pokud by tento trend pokračoval, měl by příznivý dopad na kapacitu parkovacích míst, a to nejen v okolí školních budov, ale především v obytných lokalitách.

 

Zajímali jsme se i o způsoby cestování po Brně – většina studentů, a to i zahraničních, jezdí MHD, respektive MHD alespoň někdy využívá devět z deseti respondentů. Jako způsob platby za MHD studenti používají dlouhodobé předplatní jízdenky – kupuje si je 85 % dotázaných. Studenti s trvalým bydlištěm v Brně nejčastěji kupují roční jízdenku. Oproti předchozím rokům byl zaznamenán nárůst obliby pěší chůze, kterou využívají více jak dvě pětiny respondentů. Může to být dáno jak skutečným nárůstem daným uvědoměním si výhod chůze např. jako součásti zdravého životního stylu, tak i zvýznamněním pěší chůze jako plnohodnotného dopravního modu. Jízda na kole zůstává při celkovém pohledu stále spíše minoritním způsobem dopravy – kolo využívá necelých 6 % respondentů. O něco vyšší podíl studentů využívalo k cestování po Brně auto – je to necelých 8 % odpovídajících.

 

Další kapitolu průzkumu tvořilo bydlení a stravování. Devět z deseti respondentů mělo v Brně zajištěné bydlení, přičemž nejčastější formou byl pronájem bytu či pokoje (57 % bydlících žilo v nájmu či podnájmu, 22 % bydlelo na kolejích, 11 % bydlelo u rodičů a ve vlastním bytě pak 3 % respondentů). Za studiem do Brna dojíždělo každodenně 8 % studentů, což je nejméně ze všech vln průzkumu. Při srovnání s výsledky z předchozích výzkumů roste počet studentů žijících v podnájmu/pronájmu a mírně klesá počet denně dojíždějících a bydlících na kolejích.

Z hlediska lokalit je nejvíce preferovanou městská část Brno-střed, dále pak Královo Pole, Brno-sever, Žabovřesky a Nový a Starý Lískovec, či Bohunice. Nejméně vyhledávané lokality se nachází na okrajích města. Avšak nejen lokalita, ale především cena hraje velkou roli při rozhodování a výběru způsobu bydlení. Částka, kterou studenti utratí za bydlení, se pohybuje většinou mezi 2500 až 4000 Kč. Průměrné výdaje na bydlení jsou 3 600 Kč. Průměrná částka u cizinců mimo Slovensko je 5 700 Kč.

Zjišťovali jsme také stravovací zvyklosti studentů, zejména zda využívají služeb místních restaurací a podniků, zda navštěvují školní menzu nebo zda si raději vaří doma. Polovina studentů si obvykle sama vaří doma, necelá třetina studentů navštěvuje menzu, přičemž byl v čase zaznamenán pokles obliby stravování v menzách (v roce 2018 se v nich stravovalo 28 %, v roce 2016 to byla jedna třetina). V menzách se stravuje minimum zahraničních studentů, kteří se naopak častěji stravují v restauracích.  15 % studentů si vozí jídlo z domu a 6 % navštěvuje pravidelně restauraci a obdobná pohostinská zařízení (např. bistra). Z dat dále vyplývá, že doma si častěji vaří ženy než muži, naopak muži upřednostňují obědy v restauracích.

Brno je nejen významným vzdělávacím centrem, ale také centrem kulturním a společenským, které vytváří ideální zázemí pro trávení volného času. Studenti jsou významnou cílovou skupinou, ze které tyto různorodé služby získávají profit. S cílem zjistit, o jaké aktivity mají studenti největší zájem, byla do dotazníku zařazena otázka týkající se volného času studentů.  Svůj volný čas dělí studenti mezi sport (dvě pětiny sportují každý týden, průměrně za sport vydají 400 Kč za měsíc) a kluby, bary a kavárny, které každý týden navštěvují dvě pětiny respondentů a nechávají zde měsíčně cca 1 100 Kč. Méně často, ale stále relativně často (alespoň 1x měsíčně či častěji) studenti navštěvují kulturní akce, jako jsou kina, koncerty, divadla a výstavy, což je stojí v průměru 460 Kč.

Co se týče příjmů, ty se skládají u studentů z několika hlavních zdrojů. Zjišťovalo se, zda si studenti během roku sami přispívají na studium výdělečnou činností nebo zda jsou podporováni ze strany rodičů, případně jiných členů rodiny, anebo zda mají nárok na stipendium a v jaké výši se tento příspěvek pohybuje. Ukázalo se, že významným zdrojem financí jsou u 86 % dotázaných studentů rodiče či jiní členové rodiny. Částka, kterou rodina studenta podporuje, se pohybuje kolem 5 000 Kč. 14 % studentů si veškeré náklady spojené se studiem hradí samo. Určitou formu stipendia mělo nárok v roce 2018 60 % dotázaných a nejčastěji se jednalo o ubytovací stipendium, přičemž v průměru se jednalo o částku 1 300 Kč.

Dalším zdrojem příjmů je přivýdělek: celoročně přivydělává 45 % studentů, což je menší podíl, než tomu bylo v minulých letech. Stejně jako v minulých letech si jedna třetina si přivydělává jen o prázdninách.  Práce při studiu představuje u většiny studentů jen drobný přivýdělek. Nejvyšší podíl respondentů – jedna třetina – deklaroval příjem z ekonomické činnosti v intervalu 1 000 – 5 000 Kč měsíčně. Průměrná částka, kterou si studenti přivydělají, se pohybuje kolem 3,5 tisíce  Kč za měsíc. Jedna pětina respondentů si vůbec nepřivydělává, což je naopak vyšší podíl oproti minulosti.

Tolik příjmy. Zajímali jsme se však především o výdaje, které tvoří jeden z významných aspektů toho, jak studenti ovlivňují město. Nejvyšší, až třetinové výdaje z celého rozpočtu studentů představují náklady na bydlení, které v průměru činily cca 3 600 Kč, přičemž tato částka oproti minulosti vzrostla (v roce 2016 to bylo 2 800 Kč). Naopak se snížila částka na dopravu do Brna, která oproti minulosti klesla o necelou třetinu na 420 Kč. Další položkou je doprava po Brně, kdy měsíčně student utratí cca 290Kč. Významnou složkou studentského rozpočtu jsou výdaje na jídlo mimo bydliště/domov (restaurace, menzy atd.) – tedy bez nákupu potravin na doma. Za toto jídlo mimo domov studenti v průměru utratili 1 500 Kč za měsíc a za další běžné nákupy jako jsou právě potraviny na domácí vaření a drogerii přes 2 100 Kč měsíčně. Za zábavu v kavárnách, klubech a barech studenti v průměru vydali 1 000 Kč, za sportovní aktivity studenti utrácí v průměru 400 Kč. Za oblečení a obuv pak vynaloží zhruba 500 Kč měsíčně. Další různorodé výdaje vychází na 1 250 Kč. V celkovém součtu činily v roce 2018 průměrné měsíční výdaje našich respondentů 11 600 Kč. V porovnání s minulou vlnou šetření v roce 2016 se výdaje celkové zvýšily o 700 Kč na osobu, tedy o cca 6 %, a změnila se i struktura výdajů.

Zahraniční studenti (vyjma Slováků) hospodaří s výrazně vyššími příjmy, takže jejich výdaje byly vyšší ve všech uvedených kategoriích, nejvýraznější však byl rozdíl ve výdajích na ubytování a stravování mimo domov – výdaje za tyto položky jsou 2,5x respektive 3x vyšší. Celkové měsíční výdaje jsou u těchto zahraničních studentů více než dvakrát vyšší – v průměru 24 000 Kč za měsíc.

Vysokoškolští studenti tvoří během akademického roku nezanedbatelnou část obyvatelstva Brna, jejich počet je cca 63 000. Jejich počet odpovídá během akademického roku přibližně 16 % obyvatel města, a jsou tak jsou schopni ovlivňovat brněnskou ekonomiku. Průměrně student měsíčně utratí za živobytí v Brně 11 600 Kč. Po odečtení nákladů na dopravu ve výši cca 420 Kč a za předpokladu, že studenti tráví v Brně průměrně 10 měsíců, přinesli vysokoškolští studenti v roce 2018 do brněnské ekonomiky téměř 7 miliard Kč.

Je nutné uvést, že velká koncentrace studentů má však i svoje stinné stránky – studenti přijíždějící do Brna vlastními auty například zvyšují dopravní zátěž a snižují kapacitu dostupných parkovacích míst v obytných celcích. Rezidentní parkování sice tento problém řeší – avšak zatím jen v centrální části města. Dalším aspektem je nutnost dostatečné kapacity veřejných služeb a infrastruktury (atd. svoz odpadu, kapacita MHD, úklid a údržba, vodovody a kanalizace atd.), byť studenti nemají z větší části v Brně nahlášený trvalý pobyt a město tak nezískává za tyto (de facto stálé) obyvatele žádný příjem z daňového systému. Z hlediska soužití studentů se starousedlíky se mohou objevovat konflikty tam, kde se lidé různých generací a skupin nejčastěji potkávají – v MHD, obchodech a restauracích či na veřejných prostranstvích, jako jsou parky. Velkým tématem je i oblast bydlení, kdy nabídka pronájmů bytů studentům snižuje nabídku ostatním typům nájemců a častým střídáním studentů v bytech se mohou zvyšovat pocity anonymity či ohrožení u starousedlíků.

Tyto možné stinné stránky však dostatečně vyvažují jiné přínosy. Studenti výrazně ovlivňují tvář města a z demograficky spíše staršího města vytvářejí město s mladou, dynamickou tváří a temperamentem. Především však vytvářejí pobídku pro rozvoj různorodých služeb, ovlivňují rozvoj různorodých forem bydlení, působí na ekonomiku města z hlediska trhu práce a zaměstnanosti. Díky studentům vzniká v Brně velké množství nových pracovních míst, ať již na samotných univerzitách a vysokých školách (kdy například MUNI zaměstnávala v roce 2017 přes 5 300 osob), nebo v soukromé sféře v oborech různorodých služeb cílících a studenty a mladé lidi, které však využívají i jiné skupiny obyvatel města. Nesmíme zapomínat ani na to, že současní studenti představují budoucí vysoce kvalifikovanou pracovní sílu, jejíž přítomnost už dnes zvyšuje atraktivitu města pro investory. Z tohoto úhlu pohledu je důležité, kolik studentů chce o ukončení studia v Brně zapustit svoje kořeny. Jasno má v tomto směru necelá třetina našich respondentů, jež plánuje po dokončení studia zůstat v Brně. Tento podíl v čase poněkud poklesl a mělo by být v zájmu města mladé lidi po dokončení jejich studia a v Brně udržet, anebo je po nějaké době práce jinde do Brna opět přitáhnout (takové plány má 7 % respondentů). Více jak jedna pětina však v Brně neplánuje zůstat a cestou, jak tento podíl snížit, by mohla být například variabilnější a dostupnější nabídka bydlení pro mladé lidi (např. ve formě startovacího nebo družstevního bydlení). Čtvrtina studentů nemá ve svých plánech do budoucna jasno (a i s toto skupinou se dá dobře pracovat). Brno má tak díky studentům velký potenciál neustále získávat velmi kvalifikované mladé obyvatele, kteří zde budou zakládat rodiny a pracovat v oborech s vyšší přidanou hodnotou. Zatím tato rovnice rozvoje v Brně funguje na výbornou a není důvod nevěřit, že tomu bude tak i nadále.

Samotný výzkum je tradičně pořizován ve spolupráci se studenty, kteří jej zpracovávají jako svou diplomovou nebo bakalářskou práci. V roce 2018 to byl nyní již absolvent Ekonomicko-správní fakulty MUNI Adam Ostrý, kterému tímto děkujeme za spolupráci.